Co je sebeřízené vzdělávání (SV)?

Sebeřízené vzdělávání (self-directed education) je procesem napomáhajícím učení během nějž si učící se z vnitřní motitvace učit se volí obsah a organizuje způsob vzdělávání (self-organized learning environment) ¦→ co, proč, kdy, kde, jak a s kým = principy sebeřízeného vzdělávání (SV). Vzdělávající se definuje cíle vzdělávání, plán vzdělávání, prostředky, zdroje a nástroje vzdělávání.

Evaluací SV je bezprostřední zpětná vazba v podobě přirozených důsledků vyplývajících z realizovaného procesu vzdělávání:

Cykus procesu učení: vnitřní motivace ¦→ zájem o konkrétní oblast ¦→ rozhodnutí učit se ¦→ proces učení  ¦→ bezprostřední zpětná vazba spočívající v reálném řešení přirozených důsledků vyplývajících z procesu učení (funguje/nefunguje, dosáhl/nedosáhl jsem cíle, mám/nemám dobrý pocit z výsledku ¦→ prožitá smysluplnost učení ¦→ uspokojení z procesu učení ¦→ vnitřní motivace atd.

Významnou roli ve zhodnocení vzdělávání hrají mezilidské vztahy, resp. jejich kvalita a způsob komunikace. Pocity učícího se vyplývající z mezilidské interakce před, během a po procesu vzdělávání jsou mocnou zpětnou vazbou předurčující další vnitřní motivaci k učení. Pocity a emoce během celého procesu učení jsou proto klíčovými pro vnitřní motivaci k celoživotního vzdělávání.

Zvýzkumů procesu učení, motivace, neurověd, vývojové psychologie i sociologie vyplývá, že klíčovými jsou především prožitky autonomie, kompetentnosti a dobré mezilidské vztahy. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita.

Sebeřízené vzdělávání/učení znamená učení v přítomnosti ostatních lidí, inspirace a napodobování ostatních lidí, vzájemně dobrovolnou spolupráci lidí, kontinuální komunikaci/interakci lidí v rozmanitosté hterogenitě jednotlivců i uskupení lidí.

Další z možností vyhodnocení procesu vzdělávání může být vyžádaná zpětná vazba ¦→ Co myslíš, že hrálo roli v mém úspěchu? Jaký dojem máš ze zvoleného způsobu vzdělávání? Jaké zkušenosti máš s jiným pracovním postupem?

Sebeřízené učení (ang. self-directed learning) je autonomní, dobrovolný, iterovaný, z vnitřní motivace se odehrávající proces vnímání, myšlení a jednání člověka, vedoucí k integraci a vlastní interpretaci vjemů a „paměťových záznamů“.

Proces učení se odehrává kontinuálně, nepřetržitě, neustále ¦→ Učení je vše, co prožíváme a vnímáme teď a tady.
Rovněž samotné plánování a rozhodování o způsobu i obsahu dalšího učení je učením. Učením je zvažování a volba zdrojů i nástrojů, které učící se využije v procesu vzdělávání. Učením je komunikace o vzdělávání. Učením je i to, jak jsou lidé v konečném důsledku vzděláváni. V jaké atmosféře, v jakých mezilidských vztazích, v jakém prostředí, za jakých podmínek. To vše je komunikací i učením zároveň.

Proč sebeřízení ¦→ sebeřízené učení ¦→ sebeřízené vzdělávání?

Sebeřízení v procesu učení může být synonymem pro sebeřízení v životě. Jako takové je sebeřízené vzdělávání fundamentálním předpokladem celoživotního vzdělávání. Sebeřízení považujeme za chování podmiňující uspokojování vývojových psychologických potřeb člověka. Mimo jiné potřeb autonomie, kompetentnosti a dobrých mezilidských vztahů.

Lidé – děti, mladí lidé, dospělí řídí svůj život. Jsou zodpovědní za způsob života, včetně vzdělávání.

Autentický proces učení lidí vedoucí k důvěře, otevřenosti, blízkosti s lidmi, seberealizaci, sebeúčinnosti, sebevědomí, sebelásce, respektu k lidem, vlastnictví, sebevlastnictví, k osvojení nenásilné komunikace, přijetí principu neagrese (NAP – non-agression principle), zodpovědnosti za sebe, vztahy i prostředí, prožitku spokojenosti a štěstí člověka je realizován jen tehdy, je-li dobrovolným. Jak ukazuje dobrá praxe a výzkum v oblastech sociální práce, motivace, hry a učení např.

Poznává-li a pozoruje-li v procesu učení člověk výše vyjmenované hodnoty, životní postoje, dovednosti a schopnosti u ostatních lidí, má-li možnost zkoumat je, testovat a aktualizovat. Má-li možnost činit dobrovolná rozhodnutí a nalézat vlastní řešení důsledků z nich plynoucích. Má-li možnost mít zodpovědnost za své myšlení a jednání i osobní vlastnictví = tělo a čas. Má-li možnost používat v procesu učení nástroje soudobé kultury: Texty, přístupnost „prostředí dospělých“, otevření dospělí – ochotní sdílet zkušenosti a znalosti na požádání – praxe, technologie atp. Za takových podmínek, v takovém prostředí dává učení/vzdělávání konkrétní smysl tomu, kdo se učí, opětovně v něm vzbuzuje vnitřní motivaci k učení a učení se stává uspokojujícím, samo o sobě odměňujícím, proto opakovaným chováním

Z výše uvedéno vyplývá, že:
učení ≠ jen vyučování
učení ≠ jen class management
učení ≠ jen pedagogika
učivo ≠ nemusí být jediným vhodným výběrem vzdělávacího obsahu
vyučování ≠ jediný možný způsob vzdělávání
vyučování ≠ vždy efektivní/napomáhající způsob vzdělávání

Sebeřízení se dá naučit jen sebeřízením ¦→ rozhodovat se lidé učí tím, že činí dobrovolná rozhodnutí ¦→ zodpovědnosti se lidé učí tím, že zodpovědnost mají ¦→ učení dává lidem smysl, mají-li možnost okamžitě, či v blízké budoucnosti ověřit smysluplnost obsahu učení v podobě přirozených důsledků plynoucích z procesu učení ¦→ funguje/nefunguje – osvědčilo se/neosvědčilo – jak se to stalo a proč? – co mohu změnit/upravit, aby fungovalo?. Ať už se jedná o mezilidské vztahy – komunikaci či aplikaci matematiky, chemie, IT, jazyka, botaniky nebo stavební práce.

Bezpečné prostředí pro učení

Bezpečí pro učení, pro vnitřní motivaci k tvorbě, k učení, vytváří především pocit autonomie, kompetentnosti a dobré mezilidské vztahy. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita. Pro vztahy s výše popsanou charakteristikou jsou podmiňujícími respektující, nenásilná komunikace a vzájemně dobrovolné vztahy. 

Zodpovědnost = Lidé mají možnost činit doborvolná rozhodnutí ¦→ zažívají a řeší přirozené důsledky z nich vyplývající.

Školy, centra sebeřízeného vzdělávání a další způsoby SV

Nejlepším příkladem ze současné dobré praxe zařízení/institucí fungujících na principech sebeřízení/sebeřízeného vzdělávání jsou sociální služby poskytováné v ČR i jinde ve světě. Níže uvedená citace je ze závazných (Zákonem států vymáhaných) zásad/principů poskytování sociálních služeb.

V tomto případě tzv. Nízkoprahových klubů pro děti, mládež a mladé dospělé od 6 do 26 let. Uvedené principy platí pro všechny uživatele NPK, tedy pro lidi od 6 – 26 let. Služby poskytované uživatelům s cílem uvědomění si jejich odpovědnosti za všechny oblasti života, včetně vzdělání a socioekonomickou, služby poskytováné v souladu s principy uvedenými níže, jsou empiricky ověřené efektivní funkční metody práce.

Uživatelé si čerpáním těchto služeb uspokojují (mnohdy prvně v životě) potřeby autonomie, kompetentnosti a dobrých mezilidských vztahů. Obnovuje se vnitřní motivace klientů k převzetí odpovědnosti, k činnostem – včetně vzdělávání, jež umožnují klientům získat schopnosti a dovednosti potřebné pro rehabilitaci nepříznivé sociální situace.

  • Princip dobrovolnosti – klienti nemají žádnou povinnost do nízkoprahového zařízení docházet, záleží na jejich dobrovolném rozhodnutí.
  • Princip individuálního přístupu – ke každému klientovi se přistupuje jako k individuální osobnosti, která má své názory, potřeby a problémy.
  • Princip flexibility – služby se přizpůsobují na přání a potřeby klienta.

O vzdělávacích zařízeních/institucích (včetně škol) založených na principech sebeřízeného vzdělávání se můžete více dozvědět tady: European Democratic Education Community nebo Summerhill school založená v roce 1921 A. S. Neillem* nebo Sudbury Valley school nebo The Liberated Learners Movement.

V následujících odkazech naleznete informace o svobodných či demokratických školách, centrech sebeřízeného vzdělávání a učení (self-directed learning/education center), agilních centrech (agile learning center) – jak se modelům uplatňujícícm principy sebeřízeného vzělávání nejčastěji říká. Na stránkách Svobody učení (v češtině).

V ČR vznikají vzdělávací služby inspirované principy sebeřízeného vzdělávání. Např. Ježek bez klece, Donum Felix, Svobodná škola Praha, Liberecká Sudbury škola.

Výzva dospělé populaci lidí:

Podmínkou pro kulturu založenou na komunikaci bez násilí je kultura vzdělávání založená na konsensu – na souhlasu. Lidé se učí nápodobou. Násilí se učí násilím = kultura založená na donucení, vnucené povinnosti, v sobě neoddělitelně zahrnuje násilí. Nucení je násilím. Je-li naším společným cílem společenství lidí žijících v míru, blízkých vztazích založených na důvěře a vzájemně dobrovolné solidaritě a spolupráci, úctě k osobnímu vlastnictví, lásce k učení, pojďme se společně podporovat v učení se jiným způsobům vzdělávání dětí, než jakým je vnucené vzdělávání. Máme možnost se rozhodnout, přestat dětem vnucovat vzdělávání (nejen). Přestat vnucováním děti učit násilí. Máme možnost změnit společnost právě tím. Můžeme se rozhodnout nahradit nucení za nenásilnou komunikaci i vzdělávání – za jiný způsob života s dětmi. Možná jsme s dětmi objevili jiný způsob, lepší způsob organizace lidí. Vyzkoušejme jej společně.

email info@seberizenevzdelavani.cz

Zdroje:

*Summerhill school – hraný film o škole je ke shlédnutí na youtube – toto je odkaz na něj.

Odkaz na seznam publikací, studií, textů na webu seberizenevdzelavani.cz

Subject: Alternative and Non-formal Education, Educational Theories and PhilosophiesOnline Publication Date: Apr 2017DOI:10.1093/acrefore/9780190264093.013.80 Self-Directed Education — Unschooling and Democratic Schooling, Peter Gray, Oxford Research Encyclopedia of Education

Respektovat a být respektován, autoři: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová, 2008, https://www.respektovani.com

Mnoho článků, odkazů a inspirace k formám i způsobům SV na webu SvobodaUčení.cz.

Self-Directed Education Resource Directory, Alliance for SDE

E. Deci, R. Ryan, Self-Determination Theory

Mnoho článků, odkazů a inspirace na webu SvobodaUčení.cz.