KDO

KDO

Potřebujete konkrétní podporu? ¦→ Uvést do praxe principy „demokratické školy a dát hlas studentům?“ ¦→ Sdílet dobrou praxi? ¦→ Poradit se? ¦→ Učit se sebeřízenému vzdělávání? ¦→ Máte chuť zapojit se do sítě podpory SV?

Síť podpory sebeřízeného vzdělávání tvoří mnoho lidí z praxe. Níže jsou uvedeny kontakty na lidi ochotné sdílet své zkušenosti se SV z praxe v centrech SV ve světě, ve školách s tzv. demokratickou organizací a řízením v ČR a mnoha dalších zemí. Jsou mezi nimi učitelé, ředitelé, zřizovatelé, zastupitelé a lidé z dalších organizací i jednotlivci, např. rodiče dětí. Své dotazy, návrhy spolupráce, náměty, kontakty pro zapojení se do sítě posílejte na info@seberizenevzdelavani.cz nebo přímo na uvedené kontakty konkrétních lidí.

  • Mentorství v uvádění principů SV do praxe na školách.
  • Podpora v nastavování způsobů komunikace mezi studenty, rodiči, pedagogy.
  • Besedy a semináře i dlouhodobá spolupráce na změnách a realizaci inovací ve vzdělávání na školách.
  • Doprovázení v utváření a organizace participativního prostředí pro studenty i učitele.

Facebooková skupina sloužící ke sdílení dobré praxe a podpoře v oblasti sebeřízeného vzdělávání
Facebooková stránka Sebeřízené vzdělávání

Iniciátorka vzniku sítě podpory v oblasti sebeřízeného vzdělávání a webu SEBERIZENEVZDELAVANI.cz.
Věnuje se pilotnímu projektu sociálně vzdělávacích služeb – Center vzdělávání pro děti a mladé lidi.
Svůj čas investuje do podpory dětí i mladých lidí v procesu vzdělávání a především podpoře škol a dalších organizací pracujících s dětmi a mladými lidmi v nastavování komunikačních strategií a zavádění inovativních principů organizace a řízení vzdělávání.

Sebeřízené vzdělávání a sebeorganizovaná prostředí začala studovat před mnoha lety, během praxe, při práci s tzv. „sociálně znevýhodněnými“ dětmi v nízkoprahových klubech. Tato centra, resp. tamní efektivní práce s vnitřní motivací dětí a dobrovolnost ve způsobu organizace učení/času dětmi, ji významně ovlivnila a inspirovala, stejně jako způsob vzdělávání ve školách typu Sudbury, a ve skolách, které jsou organizovány tzv. demokraticky

„Pozorovat jak děti i jejich socio-ekonomické prostředí promění možnost činit vlastní rozhodnutí a řešit důsledky z nich plynoucí, mně umožnilo poznání, že totiž pouze možností rozhodovat, se lidé učí efektivně rozhodovat. Jen možností řešit důsledky vlastních rozhodnutí, se učí zodpovědnosti. Sebeřízení se dá naučit jedině sebeřízením. Sebeřízení považuji za chování podmiňující pocity sebeúčinnosti, uspokojení z činností, radosti z úspěchů a dobrých vztahů i učení. Sebeřízení a s ním neodmyslitelně spjatá dobrovolnost, jsou myslím předpokladem žité svobody člověka v respektující a účinně spolupracující spoelčenosti.“

Konkrétní podpora iniciativ, organizací i jednotlivců v oblasti sebeřízeného vzdělávání a komunikace o principech SV je nutným předpokladem dobré praxe se SV a k utváření sítě SV založené na důvěře a vzájemné inspiraci inovacemi a učením.“

Michaela Řeřichová
michaela.rerichova@seberizenevzdelavani.cz

Ředitelka ZŠ Ježek bez klece v Brně. Gabriela šíří osvětu v oblasti sebeřízeného vzdělávání. Má zkušenosti jak se zakládáním, tak s organizací provozu školy.  Podporuje nově vznikající iniciativy, jednotlivce i školy a organizace měnící způsob vzdělávání dětí a mladých lidí ve vzdělávání bližší principům sebeřízeného vzdělávání.

„Od prvního ročníku na gymnáziu jsem jezdila doučovat děti a častokrát mi bylo moc smutno z dusné atmosféry v rodinách a neštěstí, které bylo cítit, kdykoli se o škole začalo mluvit. Ve třetím ročníku jsem napsala studentskou práci o alternativních školách, díky které jsem se dostala na velmi zajímavá místa, a v ročníku posledním absolvovala kurz pečovatelství o děti ve věku 3-15 let. Po gymnáziu jsem nastoupila na svůj vysněný obor na „pajdáku“ a vymetala všechny možné praxe, abych se dostala do škol. Stále jsem měla pocit, že mi škola nedává, co potřebuji, a tak jsem navštěvovala nejrůznější kurzy (jako třeba Respektovat a být respektován). Poslední ročník jsem dokončovala již jako „paní učitelka“ na jedné brněnské základní škole. Abych nevypadla ze cviku, hned po státnicích jsem navázala v rámci celoživotního vzdělávání na rozšiřující studium speciální pedagogiky, které jsem po třech letech úspěšně ukončila závěrečnou zkouškou z etopedie, psychopedie, specifických poruch učení a integrativní speciální pedagogiky.

Stále jsem učila, doučovala, vedla kroužky, tábory, spolupracovala se vzdělávacími organizacemi, až jsem jednoho dne založila svou vlastní neziskovku. V té době jsem v rozmezí necelých dvou let dostala ty dva nejkrásnější dárečky, které žena může od života získat. Narodil se nám Víteček a Amálka a já začala přemýšlet, kam je jednou dám do školy. Přemýšlela jsem a přemýšlela a přemýšlela a… Ale v podstatě se mi žádná varianta nejevila jako ideální, a tak se mi postupně začal vracet můj velký sen z dětství o tom, že si jednou založím „vlastní“ školu. Pustila jsem se tedy do práce, školu založila.“

Grabriela Ježková
gabriela.jezkova@jezekbezklece.cz

Vzděláváním lidí, resp. procesem učení jako takovým, jsem se začala zabývat brzy po narození synů. Oba byli tzv. „nadaní žáci“. Čím více informací a zkušeností se sebeřízeným vzděláváním dětí jsem získávala, tím více jsem měla možnost uvědomovat si, co potřebují mé děti i já k efektivnímu učení. Synům jsem předala zodpovědnost za jejich vzdělávání, včetně možnosti vzdělávat se jakoukoli formou. Stále je pro mě fascinující sledovat sebeřízené vzdělávání zblízka. Být u procesu změny ve vztazích mezi dospělými a dětmi. Pozorovat, jak dochází u dospělých k opouštění přístupu z pozice moci, od poslušnosti, donucování, hodnocení, odměn a trestů, od řízeného učení z vnějšku, přes tápání a hledání vlastní zodpovědnosti (učících se, učitelů i rodičů), znovuobjevování vnitřní motivace, až po nacházení vlastní cesty, způsobů a obsahů vzdělávání i utváření vztahů založených na respektující komunikaci a vzájemné důvěře. Mým zájmem jsou inovace ve vzdělávání. Podporuji děti a mladé lidi v učení se praxí, „děláním“, získáváním „know how“ přímo od konkrétních odborníků z praxe. Ráda doprovázím děti a mladé lidi jako mentor, průvodce procesem učení. Podporuji i rodiče, učitele, zkrátka ty, kteří mají zájem o sebeřízené vzdělávání. Pracuji na projektech majících za cíl uvádění principů sebeřízeného vzdělávání do praxe.

Milota Kadaňková
milota.kadankova@gmail.com

 

 

PROČ

PROČ

Co je sebeřízené vzdělávání (SV)?

Sebeřízené vzdělávání (self-directed education) je procesem napomáhajícím učení během nějž si učící se z vnitřní motitvace učit se volí obsah a organizuje způsob vzdělávání (self-organized learning environment) ¦→ co, proč, kdy, kde, jak a s kým = principy sebeřízeného vzdělávání (SV). Vzdělávající se definuje cíle vzdělávání, plán vzdělávání, prostředky, zdroje a nástroje vzdělávání.

Evaluací SV je bezprostřední zpětná vazba v podobě přirozených důsledků vyplývajících z realizovaného procesu vzdělávání:

Cykus procesu učení: vnitřní motivace ¦→ zájem o konkrétní oblast ¦→ rozhodnutí učit se ¦→ proces učení  ¦→ bezprostřední zpětná vazba spočívající v reálném řešení přirozených důsledků vyplývajících z procesu učení (funguje/nefunguje, dosáhl/nedosáhl jsem cíle, mám/nemám dobrý pocit z výsledku ¦→ prožitá smysluplnost učení ¦→ uspokojení z procesu učení ¦→ vnitřní motivace atd.

Významnou roli ve zhodnocení vzdělávání hrají mezilidské vztahy, resp. jejich kvalita a způsob komunikace. Pocity učícího se vyplývající z mezilidské interakce před, během a po procesu vzdělávání jsou mocnou zpětnou vazbou předurčující další vnitřní motivaci k učení. Pocity a emoce během celého procesu učení jsou proto klíčovými pro vnitřní motivaci k celoživotního vzdělávání.

Zvýzkumů procesu učení, motivace, neurověd, vývojové psychologie i sociologie vyplývá, že klíčovými jsou především prožitky autonomie, kompetentnosti a dobré mezilidské vztahy. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita.

Sebeřízené vzdělávání/učení znamená učení v přítomnosti ostatních lidí, inspirace a napodobování ostatních lidí, vzájemně dobrovolnou spolupráci lidí, kontinuální komunikaci/interakci lidí v rozmanitosté hterogenitě jednotlivců i uskupení lidí.

Další z možností vyhodnocení procesu vzdělávání může být vyžádaná zpětná vazba ¦→ Co myslíš, že hrálo roli v mém úspěchu? Jaký dojem máš ze zvoleného způsobu vzdělávání? Jaké zkušenosti máš s jiným pracovním postupem?

Sebeřízené učení (ang. self-directed learning) je autonomní, dobrovolný, iterovaný, z vnitřní motivace se odehrávající proces vnímání, myšlení a jednání člověka, vedoucí k integraci a vlastní interpretaci vjemů a „paměťových záznamů“.

Proces učení se odehrává kontinuálně, nepřetržitě, neustále ¦→ Učení je vše, co prožíváme a vnímáme teď a tady.
Rovněž samotné plánování a rozhodování o způsobu i obsahu dalšího učení je učením. Učením je zvažování a volba zdrojů i nástrojů, které učící se využije v procesu vzdělávání. Učením je komunikace o vzdělávání. Učením je i to, jak jsou lidé v konečném důsledku vzděláváni. V jaké atmosféře, v jakých mezilidských vztazích, v jakém prostředí, za jakých podmínek. To vše je komunikací i učením zároveň.

Proč sebeřízení ¦→ sebeřízené učení ¦→ sebeřízené vzdělávání?

Sebeřízení v procesu učení může být synonymem pro sebeřízení v životě. Jako takové je sebeřízené vzdělávání fundamentálním předpokladem celoživotního vzdělávání. Sebeřízení považujeme za chování podmiňující uspokojování vývojových psychologických potřeb člověka. Mimo jiné potřeb autonomie, kompetentnosti a dobrých mezilidských vztahů.

Lidé – děti, mladí lidé, dospělí řídí svůj život. Jsou zodpovědní za způsob života, včetně vzdělávání.

Autentický proces učení lidí vedoucí k důvěře, otevřenosti, blízkosti s lidmi, seberealizaci, sebeúčinnosti, sebevědomí, sebelásce, respektu k lidem, vlastnictví, sebevlastnictví, k osvojení nenásilné komunikace, přijetí principu neagrese (NAP – non-agression principle), zodpovědnosti za sebe, vztahy i prostředí, prožitku spokojenosti a štěstí člověka je realizován jen tehdy, je-li dobrovolným. Jak ukazuje dobrá praxe a výzkum v oblastech sociální práce, motivace, hry a učení např.

Poznává-li a pozoruje-li v procesu učení člověk výše vyjmenované hodnoty, životní postoje, dovednosti a schopnosti u ostatních lidí, má-li možnost zkoumat je, testovat a aktualizovat. Má-li možnost činit dobrovolná rozhodnutí a nalézat vlastní řešení důsledků z nich plynoucích. Má-li možnost mít zodpovědnost za své myšlení a jednání i osobní vlastnictví = tělo a čas. Má-li možnost používat v procesu učení nástroje soudobé kultury: Texty, přístupnost „prostředí dospělých“, otevření dospělí – ochotní sdílet zkušenosti a znalosti na požádání – praxe, technologie atp. Za takových podmínek, v takovém prostředí dává učení/vzdělávání konkrétní smysl tomu, kdo se učí, opětovně v něm vzbuzuje vnitřní motivaci k učení a učení se stává uspokojujícím, samo o sobě odměňujícím, proto opakovaným chováním

Z výše uvedéno vyplývá, že:
učení ≠ jen vyučování
učení ≠ jen class management
učení ≠ jen pedagogika
učivo ≠ nemusí být jediným vhodným výběrem vzdělávacího obsahu
vyučování ≠ jediný možný způsob vzdělávání
vyučování ≠ vždy efektivní/napomáhající způsob vzdělávání

Sebeřízení se dá naučit jen sebeřízením ¦→ rozhodovat se lidé učí tím, že činí dobrovolná rozhodnutí ¦→ zodpovědnosti se lidé učí tím, že zodpovědnost mají ¦→ učení dává lidem smysl, mají-li možnost okamžitě, či v blízké budoucnosti ověřit smysluplnost obsahu učení v podobě přirozených důsledků plynoucích z procesu učení ¦→ funguje/nefunguje – osvědčilo se/neosvědčilo – jak se to stalo a proč? – co mohu změnit/upravit, aby fungovalo?. Ať už se jedná o mezilidské vztahy – komunikaci či aplikaci matematiky, chemie, IT, jazyka, botaniky nebo stavební práce.

Bezpečné prostředí pro učení

Bezpečí pro učení, pro vnitřní motivaci k tvorbě, k učení, vytváří především pocit autonomie, kompetentnosti a dobré mezilidské vztahy. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita. Pro vztahy s výše popsanou charakteristikou jsou podmiňujícími respektující, nenásilná komunikace a vzájemně dobrovolné vztahy. 

Zodpovědnost = Lidé mají možnost činit doborvolná rozhodnutí ¦→ zažívají a řeší přirozené důsledky z nich vyplývající.

Školy, centra sebeřízeného vzdělávání a další způsoby SV

Nejlepším příkladem ze současné dobré praxe zařízení/institucí fungujících na principech sebeřízení/sebeřízeného vzdělávání jsou sociální služby poskytováné v ČR i jinde ve světě. Níže uvedená citace je ze závazných (Zákonem států vymáhaných) zásad/principů poskytování sociálních služeb.

V tomto případě tzv. Nízkoprahových klubů pro děti, mládež a mladé dospělé od 6 do 26 let. Uvedené principy platí pro všechny uživatele NPK, tedy pro lidi od 6 – 26 let. Služby poskytované uživatelům s cílem uvědomění si jejich odpovědnosti za všechny oblasti života, včetně vzdělání a socioekonomickou, služby poskytováné v souladu s principy uvedenými níže, jsou empiricky ověřené efektivní funkční metody práce.

Uživatelé si čerpáním těchto služeb uspokojují (mnohdy prvně v životě) potřeby autonomie, kompetentnosti a dobrých mezilidských vztahů. Obnovuje se vnitřní motivace klientů k převzetí odpovědnosti, k činnostem – včetně vzdělávání, jež umožnují klientům získat schopnosti a dovednosti potřebné pro rehabilitaci nepříznivé sociální situace.

  • Princip dobrovolnosti – klienti nemají žádnou povinnost do nízkoprahového zařízení docházet, záleží na jejich dobrovolném rozhodnutí.
  • Princip individuálního přístupu – ke každému klientovi se přistupuje jako k individuální osobnosti, která má své názory, potřeby a problémy.
  • Princip flexibility – služby se přizpůsobují na přání a potřeby klienta.

O vzdělávacích zařízeních/institucích (včetně škol) založených na principech sebeřízeného vzdělávání se můžete více dozvědět tady: European Democratic Education Community nebo Summerhill school založená v roce 1921 A. S. Neillem* nebo Sudbury Valley school nebo The Liberated Learners Movement.

V následujících odkazech naleznete informace o svobodných či demokratických školách, centrech sebeřízeného vzdělávání a učení (self-directed learning/education center), agilních centrech (agile learning center) – jak se modelům uplatňujícícm principy sebeřízeného vzělávání nejčastěji říká. Na stránkách Svobody učení (v češtině).

V ČR vznikají vzdělávací služby inspirované principy sebeřízeného vzdělávání. Např. Ježek bez klece, Donum Felix, Svobodná škola Praha, Liberecká Sudbury škola.

Výzva dospělé populaci lidí:

Podmínkou pro kulturu založenou na komunikaci bez násilí je kultura vzdělávání založená na konsensu – na souhlasu. Lidé se učí nápodobou. Násilí se učí násilím = kultura založená na donucení, vnucené povinnosti, v sobě neoddělitelně zahrnuje násilí. Nucení je násilím. Je-li naším společným cílem společenství lidí žijících v míru, blízkých vztazích založených na důvěře a vzájemně dobrovolné solidaritě a spolupráci, úctě k osobnímu vlastnictví, lásce k učení, pojďme se společně podporovat v učení se jiným způsobům vzdělávání dětí, než jakým je vnucené vzdělávání. Máme možnost se rozhodnout, přestat dětem vnucovat vzdělávání (nejen). Přestat vnucováním děti učit násilí. Máme možnost změnit společnost právě tím. Můžeme se rozhodnout nahradit nucení za nenásilnou komunikaci i vzdělávání – za jiný způsob života s dětmi. Možná jsme s dětmi objevili jiný způsob, lepší způsob organizace lidí. Vyzkoušejme jej společně.

email info@seberizenevzdelavani.cz

Zdroje:

*Summerhill school – hraný film o škole je ke shlédnutí na youtube – toto je odkaz na něj.

Odkaz na seznam publikací, studií, textů na webu seberizenevdzelavani.cz

Subject: Alternative and Non-formal Education, Educational Theories and PhilosophiesOnline Publication Date: Apr 2017DOI:10.1093/acrefore/9780190264093.013.80 Self-Directed Education — Unschooling and Democratic Schooling, Peter Gray, Oxford Research Encyclopedia of Education

Respektovat a být respektován, autoři: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová, 2008, https://www.respektovani.com

Mnoho článků, odkazů a inspirace k formám i způsobům SV na webu SvobodaUčení.cz.

Self-Directed Education Resource Directory, Alliance for SDE

E. Deci, R. Ryan, Self-Determination Theory

Mnoho článků, odkazů a inspirace na webu SvobodaUčení.cz.

JAK

JAK

Co můžu udělat ve škole, kde učím „hned teď“?
Jsem ředitel | zřizovatel | zastupitel | učitel, jak můžu začít uvádět do praxe školy principy sebeřízeného vzdělávání?
Jaké mám možnosti, jsem-li rodičem podporujícím sebeřízené vzdělávání svých dětí?

¦→ Komunikace

Všichni máme možnost „teď a tady“ komunikovat. Každý má možnost „hned teď“ otevřeně komunikovat o čemkoli, včetně sebeřízeného vzdělávání. Nejefektivnějším nástrojem sebeřízeného vzdělávání s lidmi je komunikace.

Předpokladem efektivní komunikace o SV je pochopení principů sebeřízeného vzdělávání a uvědomění vlivu SV na člověka, kulturu lidí, proces učení ¦→ vnitřní motivaci ¦→ uspokojování potřeb ¦→ prožitek uspokojení z učení ¦→ sebeúčinnost ¦→ mezilidské vztahy ¦→ efektivitu učení.

S poznáním vlivu SV na život lidí jde ruku v ruce způsob komunikace o učení i vzdělávání.

¦→ Jak komunikovat o SV?

Začít je možné třeba představením principů sebeřízeného vzdělávání studentům, rodičům, ředitelům, kolegům. Společně hovořit o možnostech vzdělávání v ČR (legislativa), resp. co, jak, kde, s kým a proč se lze v ČR i ve světě učit.

Podstatná je diskuze o existenci zákona o povinné školní docházce a národním kurikulu (RVP) obsahujícím povinné učivo pro každého studenta. Komunikace o těchto tématech je zcela zásadní. Je totiž důležité vypořádat se s povinným penzem znalostí pro všechny učící se a zvolit při tom, co možná nejoptimálnější řešení. Jak nenarušit vztah dětí a dospělých nucením/manipulací? Jak docílit uspokojení zákonné normy tak, abychom co nejméně narušili proces učení, vnitřní motivaci, zodpovědnost za všechny oblasti života učícího se – včetně vzdělávání?

Předpokladem zachování zodpovědnosti na straně učícího se je jeho informovanost o všech možnostech i známých souvislostech v procesu vzdělávání. Jen tehdy mohou učící se informovaně rozhodovat o vlastním procesu vzdělávání, mají-li k dispozici dostupné informace. Informovanost o všech známých a dostupných možnostech vzdělávání podmiňuje sebeřízené vzdělávání, resp. principy SV.

Následně se studenty můžeme diskutovat o tom, jaký způsob a obsah vzdělávání potřebují a jaký obsah vzdělávání je definován k osvojení zákonem. Společně s učícími se je následně možné navrhovat a realizovat řešení – stanovit cíle, plán, způsob, obsah, evaluaci procesu vzdělávání.

Učící se definuje – na základě všech dostupných informací – cíle vzdělávání  ¦→ volí způsob/obsah ¦→ volí formu evaluace/zpětné vazby

Zcela zásadním chováním všech lidí v zařízeních/institucích, kde v praxi funguje sebeřízené vzdělávání je tvorba pravidel, resp. procesy rozhodování o utváření pravidel, komunikace o pravidlech.

Procesy rozhodování, debaty předcházející rozhodnutím směřují ke konsenzu. . Komunikace lidí založená na souhlasu i vzájemně dobrovolné vzdělávání, jsou nezbytným předpokladem pro sebeřízené vzdělávání, protože jimi lidé uspokojují potřeby smyslu, kompetence, autonomie a dobrých mezilidských vztahů. Uspokojení těchto potřeb podmiňuje bezpečné prostředí pro učení. V bezpečném prostředí lze kultivovat vlastní/vnitřní motivaci k učení. Tím se proces vzdělávání/učení stává sám o sobě, pocitem uspokojení, odměňujícím – proto dobrovolně opakujícím se chováním.

Centrům sebeřízeného vzdělávání ve světě se v praxi osvědčilo organizovat pravidelná setkání celého společenství. V některých se konají každý týden na počátku a na konci týdne. V jiných ještě každý den v závěru dne, případně na počátku dne. Jednou měsíčně mnohde pořádají větší setkání nad financováním center, správou majetku a dalšími tématy, která „není třeba řešit“ v každodennosti. Na všech těchto setkáních mají všichni studenti – i nejmladší děti – právo o všem spolurozhodovat. Každý má jeden hlas. Všechna pravidla, včetně organizace setkání bývají definována a odsouhlasena celým společenstvím. Tímto způsobem usilují o zajištění smysluplnosti i srozumitelnosti přijatých pravidel všem členům společenství, jenž mají důsledku pochopení smyslu i obsahu pravidel motivaci je dodržovat.

¦→ Pravidelným setkáváním ke společným diskusím a společným rozhodováním o pravidlech je možné nastartovat procesy změn na škole.

¦→ Komunikace s rodiči

Lidé provozující školy/centra sebeřízeného vzdělávání u nás i ve světě si uvědomují, že vztahy se sociální sítí studentů jsou pro fungování organizací klíčové. Je-li to možné, osvědčilo se mít ve škole/centru jednoho i více lidí pro komunikaci se sociální sítí studentů. Komunikace probíhá přes sociální sítě, prostřednictvím chatovacích aplikací (WhatsApp, Telegram), na blogu centra, osobně při tripartitních setkáních (zástupce centra/školy – rodič – student), při osobních konzultacích s rodiči, na tematických besedách, komunitních akcích, společenských událostech, výletech, telefonicky, písemně, e-maily atp.

Kontinuita komunikace, neustálý tok informací (např. na internetu) o tom, co se v centru děje, navozuje a prohlubuje důvěru rodičů v proces vzdělávání. Rekapitulace principů sebeřízeného vzdělávání rodičům a studentům, aktualizace potřeb společenství a reprodukce hodnot centra, vede k upevňování životních postojů všech – studentů, rodičů, pracovníků i širší sociální sítě centra/školy. Otevřená komunikace a společné rozhodování je efektivním způsobem vedoucím k dobrým vztahům uvnitř i vně školy/centra.

¦→ Startovací manuál

Užitečným nástrojem pro zakládání škol, center sebeřízeného vzdělávání nebo pro iniciaci změn na již fungujících školách jsou tzv. startovací kity (starter kit). Jedná se o manuál, know how k založení, organizaci i správě center, škol. Kity zpracovali provozovatelé, zakladatelé center a škol ve světě. Obsahují cenné informace, z nichž je možné čerpat.

Inspirativní jsou i zakládající a průvodní dokumentace poskytovatelů sociálních služeb v ČR i jinde ve světě. Nízkoprahových centrer/klubů pro děti, mládež a mladé dospělé.

Tady naleznete odkazy na startovací kity center/škol sebeřízeného vzdělávání.
Několik startovacích kitů máme k dispozici v PDF, případně k nahlédnutí. Máte-li zájem o bližší informace, kontaktujte nás na info@seberizenevzdelavani.cz

http://starterkit.agilelearningcenters.org/
https://bookstore.sudburyvalley.org/product/planning-kit-sudbury-schools

 

 

 

 

CO

CO

Inspirujeme se ⇄ sdílíme příklady dobré praxe ⇄ předáváme si know-how ⇄ tvoříme síť podpory ⇄ učme se společně sebeřízenému vzdělávání.

Jsme asociace dobrovolně spolupracujících jednotlivců a organizací.

Tvoříme podpůrnou síť konkrétních lidí a vzdělávacích center založenou na důvěře a vzájemně dobrovolné spolupráci. Pořádáme online i offline setkání a osvětové akce. Stojíme jeden za druhým, otevřeně sdílíme zkušenosti z praxe škol, sociální práce a dalších institucí a zařízení. Investujeme čas, vědomosti a schopnosti do změn, vývoje, inovací, rozvíjení a spoluutváření konkrétních prostředí pro vzdělávání. Společně se učíme.

Vzájemně si poskytujeme konzultace, semináře, kurzy, lekce napomáhající nám realizovat v praxi naši vizi v oblasti vzdělávání.

Web je zdrojem informací k zavádění a pěstování principů sebeřízeného vzdělávání. Smyslem webu je koncentrovat a sdílet zkušenosti z praxe vzdělávacích center, škol i jednotlivců, kteří uvádějí do praxe principy sebeřízeného vzdělávání.
(Ať už si takový způsob vzdělávání a jeho principy nazvete jakkoli 🙂 ).

Naším cílem je podpora všech, kdo potřebují učinit konkrétní kroky k sebeřízení v oblasti učení. Ať už v nově vznikající škole, centru sebeřízeného vzdělávání, nebo tam, kde mění, proměňují existující školy – vzdělávací služby.

Web je tudíž určen dětem, dopělým, rodičům, učitelům/průvodcům, ředitelům škol, zřizovatelům škol i poskytovatelům sociálních či jiných vzělávacích služeb a mnoha dalším jednotlivcům i profesním skupinám.

Máte-li chuť přispívat sdílením své praxe se sebeřízeným vzděláváním, napište nám nebo rovnou pošlete své příspěvky, články, připomínky, náměty na info@seberizenevzdelavani.cz, nebo na Facebookovou stránku, nebo do Facebookové skupiny.

K dispozici jsou Vám lidé z praxe. Obracejte se na ně pro radu, podporu či organizaci aktivit specifikovaných výše i s nápady na další formy spolupráce.

ZDROJE

ZDROJE

Chcete-li přidat zdroj ¦→ máte-li náměty, připomínky ¦→ narazíte-li na nefuknční odkaz ¦→ pište na info@seberizenevzdelavani.cz

Seznam Sudbury škol
Seznam škol asociovaných v Europian Democratic Education Community – ne všechny školy asociované v EUDEC jsou školami založenými na principech sebeřízeného vzdělávání. To platí jak o asociovaných školách v ČR tak jinde ve světě. Pro školy asociované v EUDEC jsou typické zejména způsoby organizace a rozhodování. Ty jsou zde podobné různým formám tzv. demokratických principů rozhodování.
Centra sebeřízeného vzdělávání a tzv. Centra agilního modelu učení
Aliance pro Sebeřízené Vzdělávání
SvobodaUčení.cz je web v českém jazyce, kde je možné čerpat informace a nalézt zdroje o tématu sebeřízené vzdělávání.

Výzkum | Studie | Publikace

Oxford – Effects of student participation in school health promotion: a systematic review, Ursula Griebler, Daniela Rojatz, Venka Simovska and Rudolf Forster, Ludwig Boltzmann Institute Health Promotion Research, Vienna, Austria and Department of Education, Aarhus University, Copenhagen, Denmark Corresponding author. E-mail: ursula.griebler@gmail.com

Peter Gray, Ph.D., je výzkumným profesorem na Boston College, je autorem knihy Free to Learn (Basic Books) and Psychology zde je odkaz na jeho blog na webu Psychology Today Freedom to learn

An expandable bibliography of research that has been done so far in the field of democratic education. Feel free to add, but please keep the alphabetical order! I know it could/should be more systematic and maybe somewhere else, but I just wanted to start somehow, and somewhere which was not a folder on my computer where only I can see it 😉 — Sabine, 15th August 2013

Aiken, Wilford (1942).The Story of the Eight-Year Study: New York: Harper. http://www.archive.org/stream/storyoftheeighty009637mbp/storyoftheeighty009637mbp_djvu.txt

Avidan, Ramit (2014). ‘Observation from a different perspective‘. Democratic schools in Germany a multiple case study. Masterarbeit an der Jaime and Joan Constantiner School of Education, Department of Education Policy and Administration der Universität Tel Aviv (hebrew, available in german soon)

Bennis, Dana (2012). Research on Freedom-based Education. http://ebookbrowse.com/bennis-comparative-study-doc-d37448620

Berg, Don (2013). Intrinsic motivation research thesis entitled, Enthusiastic Students: The Motivational Consequences of Two Alternative to Mandatory Instruction – http://www.teach-kids-attitude-1st.com/intrinsic-motivation-research.html

Chanoff, David (1981). Democratic Schooling: Means or End? Resolving the Ambiguity. In: The High School Journal, 64(4), 170-175

Cooper, Davina (2007). Opening Up Ownership: Community Belonging, Belongin

Darling, John (1992). A.S. Neill on Democratic Authority: A Lesson from Summerhill? Oxford Review of ducation,03054985, March 92, Vol. 18, Issue 1

Engel, Liba Hannah The Pedagogy of Janusz Korzak in the hadera democratic school: Early twentieth century reform in modern Israel – University of Wisconsin-Madison

Feldman, Jay (1997). The educational opportunities that lie in self-directed age-mixing play among children and adolescents. Paper presented at the Biennal Meeting of the Society for Research in Child Development, Washington DC, 3.-6. April 1997

Feldman, Jay & Peter Gray (1999). Some educational benefits of freely chosen age mixing among children and adolescents. Phi Delta Kappan, 80, 507-512.

Feldman, Jay (2001).The moral behavior of children and adolescents at a democratic school. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association (Seattle, WA, April 10-14, 2001). ERIC ED453128.

Fielding, Michael & Peter Moss (2011). Radical Education and the Common School: A Democratic Alternative. London: Routledge.

Fielding, Michael (2005). Alex Bloom, Pioneer of Radical State Education. FORUM, 47(2 &3).

Fielding, Michael (2009). Education, identity and the possibility of democratic public space in schools. In ESRC Seminar Series (Ed.), The educational and social impact of new technologies on young people in Britain, ‘Digital identities: tracing the implications for learners and learning’ (Vol. Seminar 4). London: London School of Economics.

Fielding, Michael (2012). The College of Teachers’ Biennial Lecture: Student voice: patterns of partnership and the demands of deep democracy. Retrieved 13 June, 2013, from http://www.collegeofteachers.ac.uk/content/student-voice-patterns-partnership-and-demands-deep-democracy

Fielding, Michael (2013). Whole School Meetings and the Development of Radical Democratic Community. Studies in Philosophy and Education, 32(2), 123-140.

Fitzpatrick, Colleen M. (1992). A comparative psychological study in education: the concept of `freedom‘ in Summerhill and its effects on life satisfaction, self-concept cooperation/altruism and locus of control orientation., National University of Ireland, Dublin.

Goebel, Rhonda (2000). Can we talk? Manifestations of critical thinking in young people’s spontaneous talk. Master’s thesis, School of Education, DePaul University, Chicago.

Goodsman, Dane (1992). Summerhill: theory and practice. Norwich: Unpublished PhD thesis, University of East Anglia.

Gray, Peter & David Chanoff (1986). What happens to young people who have charge of their own education? In: American Journal of Education, 94(2), 182-213

Gray, Peter & David Chanoff (1984). When play is learning: A school designed for self-directed education. Phi Delta Kappan, 65, 608-611.

Gray, Peter (1986). Sudbury Valley students thrive in a setting founded on democratic principles. Changing Schools, 13, Issue 2, 3-5.

Gray, Peter & David Chanoff (1986). Democratic schooling: What happens to young people who have charge of their own education? American Journal of Education 94, no. 2: 182-213.

Gray, Peter (1993). The freedom to learn. The Washington Post Education Review, Oct. 31, pp. 25-26.

Gray, Peter (2013). Free to learn. Why Unleashing the Instinct to Play Will Make Our Children Happier, More Self­Reliant, and Better Students for Life. Basic Books

Greenberg, Daniel (1995). Free at last: The Sudbury Valley School. Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Greenberg, Daniel & Mimsy Sadofsky (1992). Legacy of trust life after Sudbury Valley School. Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Greenberg, Daniel; Mimsy Sadofsky; and Jason Lempka (2005). The pursuit of happiness: The lives of Sudbury Valley alumni. Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Hannam, Derry (2001). A pilot study to evaluate the impact of the student participation aspects of the citizenship order in standards of education in secondary schools research on self-directed education in England. Manuskript für Prof. Bernard Crick, Ministerial Adviser for Citizenship Education at the Department for Education and Employment (DfEE), London, England.

Keeble-Allen, Diane (2004). Inspection at Summerhill: Did OFSTED inspection result in improvement? , Leicester. Phd or master’s thesis?

Kittel, Rut (2006). Demokratische Bildung in der Diskussion. Am Beispiel des Sudbury-Schul-Konzeptes. Magisterarbeit im Studienbereich Erziehungswissenschaften, Fernuniversität Hagen (german)

Lathrop, R. (2005). Democratic schools: Empowering students through active learning and applied civic education. PhD diss., State University of New York.

Morhayım, B. G. (2008). Bir alternatif okul türü olan demokratik okula dair öğrenci yatkınlığının değerlendirilmesi. Unpublished master theises. İstanbul: Marmara Univesity.

Morrison, K. A. (2007). Free school teaching: A journey into radical progreesive education. Albany: State University of New York Press.

Morrison, Kristan. Progressive educators‘ assumptions, structures, and practices: critical pedagogy at the albany free school – University of North Carolina

O’Rourke, D. L. (2010). Defining and defending a democratic public education site. PhD diss., York University.

Peramas, M. (2007). The Sudbury School and Influences of Psychoanalytic Theory on Student-Controlled Education – Essays in Education – Volume 19 Winter 2007.

Posner, R. (2009). Lives of passion, school of hope: How one public school ignites a lifelong love of learning. CO: Sentient Publications.

Ram, Eyal. Between Despair and Hope – A Critique of Democratic Education Using the Concepts of Michel Foucault – Tel Aviv University

Sadofsky, Mimsy (2009): What it Takes to Create a Democratic School (What Does That Mean Anyway?) . Lecture, International Democratic Education Conference (IDEC 2008), Vancouver, Canada, "Sustainable Democracy: Creating a Stable Culture in a Democratic School." Retrieved February 3, 2010.

Shilon, Abi (2003). Quantitative criteria in assessment of democratic schools in Israel. Master Thesiess. University of Derby. http://www.democratic.co.il/uploads/pdfs/articles/Studies/DemoSchoolGrads.doc

Stelle, C. S., Jr. (2011). Examining a free school through auto-photo elicitation. The Florida State University). ProQuest Dissertations and Theses, http://search.proquest.com/docview/999094231?accountid=17384

Stronach, Ian & Heather Piper (2008). Can liberal education make a comeback? The case of ‚relational touch‘ at Summerhill School. American Educational Research Journal, 45(1), 6-37.

Stronach, Ian (2005). Progressivism against the audit culture: the continuing case of Summerhill School versus OfSTED, First International Congress of Qualitative Inquiry. University of Illinois at Urbana-Champaign.

Stronach, Ian (2010). Has Progressive Education a Future? The Fall and Rise of Summerhill School, British Educational Research Association annual conference. Warwick University.

Thomas, Alan (2013). Autonomous and Informal Education Under Threat: Summerhill, UK, Sudbury Schools in The Netherlands and Home Education. Other Education , 2(1), 75-77.

Vedder-Weiss, Dana & David Fortus (2011). Adolescent’s Declining Motivation to Learn Science: Inevitable or Not? In: Journal of Research in Sciene Teaching, 48(2), 199-216

http://jual.nipissingu.ca/  The journal of unstopping an alternative learning

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2014 Vol. 8 Issue 16.

ISSN:1916-8128

HESITATION TO RESOLUTION: OUR HOMESCHOOLING NARRATIVE

By: Brooke HAUGH

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v82161.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2014 Vol. 8 Issue 16.

ISSN:1916-8128

FLEMINGTON ROAD- ONTARIO’S ORIGINAL “HUB SCHOOL”

By: Dale SHUTTLEWORTH

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v82162.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2014 Vol. 8 Issue 16.

ISSN:1916-8128

A DISCOURSE ON BROADBAND TECHNOLOGIES AND CURRICULUM ACCESS IN ELECTIVE HOME LEARNING

By: Andrew MCAVOY

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v82163.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2014 Vol. 8 Issue 16.

ISSN:1916-8128

NO SCHOOL LEFT UNDEMOCRATIC: EXPERIENCING SELF-GOVERNMENT IN A FREE SCHOOL

By: Marc-Alexandre PRUD’HOMME

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v82164.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 17.

ISSN:1916-8128

USE YOUR FREEDOM OF CHOICE: REASONS FOR CHOOSING HOMESCHOOL IN AUSTRALIA

By: Rebecca ENGLISH

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v91171.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 17.

ISSN:1916-8128

CONSIDERING THE COMMUNITY CLASSROOM

By: Katherine SCHWEITZER

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v91172.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 17.

ISSN:1916-8128

MOTIVATION: KEPT ALIVE THROUGH UNSCHOOLING

By: Magda LEVIN-GUTIERREZ

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v91173.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 17.

ISSN:1916-8128

A SELF-STUDY OF MY LIFE WITH A CHRONIC ILLNESS

By: Taunya WIDEMAN-JOHNSTON

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2014/06/v91174.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 18

ISSN:1916-8128

AN EXPLORATION OF ENGAGEMENT, MOTIVIATION AND STUDENT-CENTERED LEARNING IN PHYSICAL EDUCATION

By: Barbara WARNER

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/03/v9181.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 18

ISSN:1916-8128

CATEGORICAL ALTERNATIVES: AN EDUCATIONAL CRITICISM STUDY

By: Elizabeth J. EVANS

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/03/v9182.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 18

ISSN:1916-8128

EDUCATIONAL COOPERATIVES AND THE CHANGING NATURE OF HOME EDUCATION: FINDING BALANCE BETWEEN AUTONOMY, SUPPORT, AND ACCOUNTABILITY

By: Kenneth V. ANTHONY

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/03/v9183.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2015 Vol. 9 Issue 18

ISSN:1916-8128

IS THERE A CURRICULUM IN THIS HOUSE?

By: Aravinda PILLALAMARRI

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/03/v9184.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 19.

ISSN:1916-8128

CHILDREN’S INTEGRATION INTO COMMUNITY LIFE: OPPORTUNITIES FOR MEANINGFUL PARTICI-PATION AND FOR DEVELOPING MULTI-AGE RELA-TIONSHIPS

By: Kristina LEIDUMS

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/10/v10191.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 19

ISSN:1916-8128

THE HISTORY OF YOUTH ACADEMY WITHIN THE CONTEXT AND HISTORY OF ALTERNATIVE SCHOOLING

By: Matthew HODGMAN

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/10/v10192.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 19

ISSN:1916-8128

“THE COURAGE TO LET THEM PLAY”:

FACTORS INFLUENCING AND LIMITING FEELINGS OF SELF-EFFICACY IN UNSCHOOLING MOTHERS

By: Kristan MORRISON

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/10/v10193.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 19

ISSN:1916-8128

CRACKING THE CODE ON THE “HIDDEN CURRICULUM” IN THE MEDICAL EDUCATION PIPELINE AND ITS CONTRIBUTION TO ATTRITION

By: Daniel WILLIAMS

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2015/10/v10194.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 20.

ISSN:1916-8128

UNSCHOOLING IN HONG KONG: A CASE STUDY

By: Gina RILEY

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2016/03/v10201.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 20

ISSN:1916-8128

EVALUATION OF A TEMPORARY, IMMERSIVE LEARNING COMMUNITY BASED ON WORLDSCHOOLING

By: Aimee FERRARO

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2016/03/v10202.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 20.

ISSN:1916-8128

PEDAGOGY OUT OF FEAR OF PHILOSOPHY AS A

WAY OF PATHOLOGIZING CHILDREN

By: Arie KIZEL

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2016/03/v10203.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2016 Vol. 10 Issue 20.

ISSN:1916-8128

“WHATEVER IT TAKES” A CASE STUDY OF OUR CHILD’S ALTERNATIVE PATH TO LITERACY

By: Shelly HUGGINS

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2016/03/v10204.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 22

ISSN: 1916-8128

‘UNSCHOOLING’ IN THE CONTEXT OF GROWING MENTAL HEALTH CONCERNS AMONG INDIAN STUDENTS: THE JOURNEY OF 3 MIDDLE-CLASS UNSCHOOLING FAMILIES

By: Emma Emily DE WIT, Daniel EAGLES, Barbara REGEER

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/12/v11221.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 22

ISSN: 1916-8128

HOME-SCHOOLED STUDENTS AND THEIR TEACHERS: PROVOKING CURRICULUM TOGETHER THROUGH CHILD-DRIVEN LEARNING

By: Karen E. EFFORD & Dr. Katherine BECKER

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/12/v11222.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 22

ISSN: 1916-8128

DESIGNING A SPACE FOR THOUGHTUL VOICES:

ALIGNING THE ETHOS OF ZINES WITH YOUTH-DRIVEN PHILOSOPHICAL INQUIRY

By: Natalie M. FLETCHER

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/12/v11223.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 22 FRAMING UNSCHOOLING USING THEORIES OF MOTIVATION By: Dr. Whitney SHERMAN

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/12/v11224.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 21 UNSCHOOLING AND HOW I BECAME LIBERATED: THE TEENAGE LIBERATION HANDBOOK, QUITTING SCHOOL AND GETTING A REAL LIFE AND EDUCATION By: Michael JODAH

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/05/v11211.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 21

ISSN: 1916-8128

THE EXPERIENCES OF NEW HOME EDUCATORS

By: Sarah PANNONE

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/05/v11212.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 21

ISSN: 1916-8128

A NON-LINEAR MODEL FOR CAREER DEVELOPMENT IN ACADEMIA

By: Jaime JIMÉNEZ & Juan C. ESCALANTE

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/05/v11213.pdf

Journal of Unschooling and Alternative Learning 2017 Vol. 11 Issue 21

ISSN: 1916-8128

‘THE HOLY GRAIL,’ TRYING TO DEFINE ALTERNATIVE EDUCATION: A BOOK REVIEWÉ OF THE PALGRAVE INTERNATIONAL HANDBOOK OF ALTERNATIVE EDUCATION By: Alys MENDUS

https://jual.nipissingu.ca/wp-content/uploads/sites/25/2017/05/v11214.pdf

1) Mager and Novak is a crucial Austrian meta-study into outcomes of student participation in decision making in schools

https://academic.oup.com/heapro/article/32/2/195/2950915

2) The Hannam Report is my own work for Bernard Crick/David Blunkett/DFEE

3) Demokrati i Skolen is report of democratic outcomes of a project that I did with the Swedish Speaking School Students Union in some Helsinki Schools in Swedish I’m afraid

4) I include a paper I wrote for EUDEC summarising research into Rights Respecting Schools in the UK

5) There is a scoping study I did for QCA on how government could hear the voice of students re. the curriculum.

6) Eve Mayes from Australia piece on power relations in schools

7) Also highly recommended work by DSE (Danske Skolelever) and University of Aarhus “Pupil Engagement in Education” Andersen, Jeppesen, and Gloy – excellent international literature review as well as analysis of causality between school democracy and outcomes re well-being and learning.

8) Also recommended – Facebook open group “Student Voice Research and Practice” – much US and Australian up-to-date work.

9) Free online journal mixing peer-reviewed and practitioner material called ‘Student Voice Research and Practice’ – edited by Dana Mitra at Penn State Uni.

10) Free on-line Australian journal called CONNECT – edited by Roger Holdsworth at University of Melbourne – centred on Victoria State schools but with wide range of international articles.

11) The HIGH SCOPE work from US – longest running longitudinal study following up cohorts of kids who experience authoritarian, laissez-faire or democratic early years experience and effect on whole-life outcomes.

12) The work by Mimsy Sadofsky following up alumni of the Sudbury Valley School over many years “Legacy of Trust” plus more on SVS website.

Derry Hannam <dhannam@eudec.org>

To (Freedom to Learn Forum mailing list):

timeandspacelearning@gmail.com,
tashagossett@googlemail.com,
g.pantazatos@ntlworld.com,
PETER HUMPHREYS <peter-humphreys@blueyonder.co.uk>,
Ian Cunningham <ian@smlcollege.org.uk>,
abiknipe@gmail.com,
kathryn.horakhallett@gmail.com,
Isabel Wood <isabel.wood88@gmail.com>,
vicky@wild4.co.uk,
camila_richardson@hotmail.com,
michal.kandler@svobodauceni.cz,
Luke Freedman <lukejohnfreedman@gmail.com>,
Danny Whitehouse <danny@phoenixeducation.co.uk>,
ESONAGUAL@gmail.com,
eloise.wilkinson@gmail.com,
lepers.thomas@yahoo.fr,
Verde Mar <aleja_aristy@hotmail.com>,
j.simpson@holoseducation.org,
florence.oakley@gmail.com,
k.s.sidebottom@leeds.ac.uk,
Georgia Platman <gplatman@gmail.com>,
freya.aquarone@gmail.com

A pilot study to evaluate the impact of the student participation aspects of the citizenship order on standards of education in secondary schools, Report to the DfEE By Derry Hannam April 2001.

International Journal of Student Voice, A peer-reviewed, independent, open-access journal, Pennsylvania State University, Volume 1, Number 1 IJSV May, 2017, What can a conception of power do? Theories and images of power in student voice work.

Educational Research Review, Effects of student participation in decision making at school. A systematic review and synthesis of empirical research, Ursula Mager, Peter Nowak, Ludwig Boltzmann Institute Health Promotion Research, Untere Donaustraße 47, 1020, Vienna, Austria

A review of recent research into children’s rights based education in state schools in Hampshire, England (by Derry Hannam for the Spring 2011 edition of the EUDEC newsletter, Leipzig, Germany)

Journal of Unschooling and Alternative Learning

Self-Directed Education—Unschooling and Democratic Schooling – Oxford Research Encyclopedia

Alternative Education Resources Association (2016). Democratic schools.

http://education.oxfordre.com/view/10.1093/acrefore/9780190264093.001.0001/acrefore-9780190264093-e-80

Alternative Education Resources Association (2016). Democratic schools.

Aristotle. (1963 translation). Metaphysica, liber A. (D. E. Gershenson & D. A. Greenberg, Trans.). Natural Philosopher, 2, 3–55.

Barker, J. E., Semenov, A. D., Michaelson, L., Provan, L. S., Snyder, R., & Munakata, Y. (2014). Less-structured time in children’s daily lives predicts self-directed executive functioning. Frontiers in Psychology, 5, 1–16.

Bernstein, E. (1968). Summerhill: A follow-up study of its students. Journal of Humanistic Psychology, 8, 123–136.

Bonawitz, E., Shafto, P., Gweon, H., Goodman, N. D., Spelke, E., & Schulz, L. (2011). The double-edged sword of pedagogy: Teaching limits children’s spontaneous exploration and discovery. Cognition, 120, 322–330.

Dennett, D. C. (1994). Language and intelligence. In J. Khalfa (Ed.), What is intelligence? (pp. 161–178). Cambridge: Cambridge University Press.

Dodd, S. (2016). Unschooling the world. Accessed October 21, 2016.

Draper, P. (1976). Social and economic constraints on child life among the !Kung. In R. B. Lee & I. DeVore (Eds.), Kalahari hunter-gatherers: Studies of the !Kung San and their neighbors (pp. 199–217). Cambridge, MA: Harvard University Press.

Eccles, J. S., Wigfield, A., Midgley, C., Reuman, D., MacIver, D., & Feldlaufer, H. (1993). Negative effects of traditional middle schools on students’ motivation. Elementary School Journal, 93, 553–574.

English, R. (2014). Too cool for homeschool? Accessing underground unschoolers with Web 2.0. In K. Trimmer, A. Black, & S. Riddle (Eds.), Mainstreams, margins and the spaces in-between: New possibilities for education research (pp. 112–124). London: Routledge.

Farenga, P. L., & Ricci, C. (2013). The legacy of John Holt: A man who genuinely understood, respected, and trusted children. Medford, MA: HoltGWS.

Goodman, P. (1960). Growing up absurd. New York: Vintage.

Goodman, P. (1964). Compulsory miseducation. New York: Vintage.

Gosso, Y., Otta, E., de Lima, M., Ribeiro, F., & Bussab, V. (2005). Play in hunter-gatherer societies. In A. D. Pellegrini & P. K. Smith (Eds.), The nature of play: Great apes and humans (pp. 213–253). New York: Guilford.

Gray, P. (2009). Play as the foundation for hunter-gatherer social existence. American Journal of Play, 1, 476–522.

Gray, P. (2010a, February 24). Children teach themselves to read. Freedom to Learn blog, Psychology Today.

Gray, P. (2010b, April 15). Kids learn math easily when they control their own learning. Freedom to Learn blog, Psychology Today.

Gray, P. (2011a). The evolutionary biology of education: How our hunter-gatherer educative instincts could form the basis for education today. Evolution: Education and Outreach, 4, 28–40.

Gray, P. (2011b). The special value of children’s age-mixed play. American Journal of Play, 3, 500–522.

Gray, P. (2013). Free to learn: Why releasing the instinct to play will make our children happier, more self-reliant, and better students for life. New York: Basic Books.

Gray, P. (2016). Children’s natural ways of educating themselves still work—even for the three Rs. In D. C. Geary & D. B. Berch (Eds.), Evolutionary perspectives on child development and education (pp. 67–94). New York: Springer.

Gray, P., & Chanoff, D. (1986). Democratic schooling: What happens to young people who have charge of their own education? American Journal of Education, 94, 182–213.

Gray, P., & Feldman, J. (1997). Patterns of age mixing and gender mixing among children and adolescents at an ungraded democratic school. Merrill-Palmer Quarterly, 43, 67–86.

Gray, P., & Feldman, J. (2004). Playing in the zone of proximal development: Qualities of self- directed age mixing between adolescents and young children at a democratic school. American Journal of Education, 110, 108–145.

Gray, P., & Riley, G. (2013). The challenges and benefits of unschooling according to 232 families who have chosen that route. Journal of Unschooling and Alternative Learning, 7, 1–27.

Gray, P., & Riley, G. (2015). Grown unschoolers’ evaluations of their unschooling experiences: Report I on a survey of 75 unschooled adults. Other Education, 4, 8032.

Greenberg, D. (1970). Crisis in American education: An analysis and a proposal. Framingham, MA: Sudbury Valley School press.

Greenberg, D. (1992). Sudbury Valley’s secret weapon: Allowing people of different ages to mix freely at the school. In D. Greenberg (Ed.), The Sudbury Valley School experience (3d ed., pp. 121–136). Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Greenberg, D., & Sadofsky, M. (1992). Legacy of trust: Life after the Sudbury Valley School experience. Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Greenberg, D., Sadofsky, M., & Lempka, J. (2005). The pursuit of happiness: The lives of Sudbury Valley alumni. Framingham, MA: Sudbury Valley School Press.

Groos K. (1898). The play of animals. New York: Appleton.

Groos K. (1901). The play of man. New York: Appleton.

Grunzke, R. Z. (2010). Pedagogues for a new age: Childrearing practices of unschooling parents (PhD diss.). University of Florida. Ann Arbor, MI: Proquest LLC.

Harrington, D. M., Block, J. H., & Block, J. (1987). Testing aspects of Carl Rogers’s theory of creative environments: Child-rearing antecedents of creative potential in young adolescents. Journal of Personality and Social Psychology, 52, 851–856.

Hausman, T. (1998). A history of the free school movement (Undergraduate thesis). Department of Education, Brown University.

Hewlett B., Fouts, H., Boyette, A., & Hewlett, B. L. (2011). Social learning among Congo Basin hunter-gatherers. Philosophical Transactions of the Royal Society B, 366, 1168–1178.

Holt, L. L., Smeltzer, B. C., Brockett, R. G., Shih, C. K., & Kirk, J. M. (2013). Emerging scholars in self-directed learning: A further examination of IJSDL citation analysis data. International Journal of Self-Directed Learning, 10, 38–51.

Kirschner, D. H. (2008). Producing unschoolers: Learning through living in a U.S. education movement (PhD diss.). University of Pennsylvania.

Konner, M. (2002). The tangled wing: Biological constraints on the human condition, revised edition. New York: Holt.

Kozinets, R. V. (2015). Netnography redefined (2d ed.). Los Angeles: SAGE.

Lancy, D. F., Bock, J., & Gaskins, S. (2010). Putting learning into context. In D. F. Lancy, J. Bock, & S. Gaskins (Eds.), The anthropology of learning in childhood (pp. 3–10). Lanham, MD: AltaMira.

Lepper, M. R., Corpus, J. H., & Iyengar, S. S. (2005). Intrinsic and extrinsic motivational orientations in the classroom: Age differences and academic correlates. Journal of Educational Psychology, 97, 184–196.

Lucas, H. (2011). After Summerhill. Bristol, U.K.: Herbert Adler.

Martin-Chang, S., Gould, O. N., & Meuse, R. E. (2011). The impact of schooling on academic achievement: Evidence from homeschooled and traditionally schooled students. Canadian Journal of Behavioral Science, 43, 195–202.

Miller, R. (2002). Free schools, free people: Education and democracy after the 1960s. Albany: State University of NY Press.

Mitra, S. (2003). Minimally invasive education: A progress report on the “hole-in- the-wall” experiments. British Journal of Educational Technology, 34, 367–371.

Mitra, S. (2005). Self-organizing systems for mass computer literacy: Findings from the “Hole in the wall” experiments. International Journal of Development Issues, 4, 71–81.

Mitra, S., & Dangwal, R. (2010). Limits to self-organising systems of learning: The Kalikuppam experiment. British Journal of Educational Technology, 41, 672–688.

Mitra, S., & Rana, V. (2001). Children and the Internet: Experiments with minimally invasive education in India. British Journal of Educational Technology, 32, 221–232.

Mulhern, J. (1959). A history of education: A social interpretation (2d ed). New York: Ronald.

Neill, A. S. (1960). Summerhill: A radical approach to child rearing. New York: Hart.

Osborne, J. A., Simon, S. B., & Collins, S. (2003). Attitudes towards science: A review of the literature and its implications. International Journal of Science Education, 25, 1049–1079.

Priesnitz, W. (2016). The words we use: Living as if school doesn’t exist. Life Learning Magazine.

Renner, M. J. (1988). Learning during exploration: The role of behavioral topography during exploration in determining subsequent adaptive behavior. International Journal of Comparative Psychology, 2, 43–56.

Riley, G., & Gray, P. (2015). Grown unschoolers’ experiences with higher education and employment: Report II on a survey of 75 unschooled adults. Other Education, 4, 33–53.

Ryan, R. M., Deci, E. L., Grolnick, W. S., & La Guardia, J. G. (2006). The significance of autonomy and autonomy support in psychological development and psychopathology. In D. Cicchetti & D. Cohen (Eds.), Developmental psychopathology: Vol. 1. Theory and methods (2d ed., pp. 795–849). New York: Wiley.

Schulz, L. E., & Bonawitz, E. G. (2007). Serious fun: Preschoolers engage in more exploratory play when evidence is confounded. Developmental Psychology, 43, 1045–1050.

Traxler, C. R. (2015). The most democratic school of them all: Why the Sudbury model of education should be taken seriously. Schools: Studies in Education, 12, 271–296.

United Kingdom Government (2016). Types of school.

U.S. National Center for Education Statistics (2015). Parent and family involvement in education from the National Household Education Survey Program of 2012, Washington, DC: U.S. Department of Education.

Vedder-Weiss, D., & Fortus, D. (2011). Adolescents’ declining motivation to learn science: Inevitable or not? Journal of Research in Science Teaching, 48, 199–216.

Wikipedia (2016). List of Sudbury schools.

Williams, H. D. (1930). Experiment in self-directed education. School and Society, 31, 715–718.

Co byste potřebovali?

Co byste potřebovali?

Co v praxi potřebujete ↦ co konkrétně by vám pomohlo k sebeřízenému vzdělávání?

Co potřebujete vědět? ↦ Co potřebujete mít? ↦ Co potřebujete zažívat? ↦ Co potřebujete vnímat?

Co je to, co Vám umožní dopustit sebeřízení, včetně sebeřízeného učení/vzdělávání? ↦ Co potřebujete, aby sebeřízené vzdělávání bylo způsobem, jak se s dětmi učíte?

Ať už jste rodič, učitel, ředitel, zastupitel nebo kdokoli jiný, koho se téma profesně či jakkoli jinak týká, máte-li chuť, napište a sdílejte zkušenosti, ptejte se na info@seberizenevzdelavani.cz, nebo na Facebookovou stránku, nebo do Facebookové skupiny.

Účelem této výzvy i webu je jednak sdílení dobré praxe, ale také konkrétní podpora těm, kteří potřebují zjistit, jak na to. Smyslem je, aby kdokoli, kdo potřebuje poradit, jak do každodennosti uvést principy sebeřízeného vzdělávání/principy „demokratické školy“, našel dostatek informací a především lidi, kteří s ním budou online i offline řešit jeho situaci. Vytvořit síť podpory sebeřízeného vzdělávání je cílem, k němuž směřují naše aktivity.