Co je sebeřízené vzdělávání (SV)?

Sebeřízené vzdělávání (self-directed education) je procesem napomáhajícím učení během nějž si učící se z vnitřní motitvace učit se volí obsah a organizuje způsob vzdělávání (self-organized learning environment) ¦→ co, proč, kdy, kde, jak a s kým = principy sebeřízeného vzdělávání (SV). Vzdělávající se definuje cíle, plán, prostředky, zdroje a nástroje vzdělávání.

Evaluací SV je bezprostřední zpětná vazba v podobě přirozených důsledků vyplývajících z realizovaného procesu vzdělávání, případně jiná forma učícím se vyžadaného hodnocení.

Cykus procesu učení: vnitřní motivace ¦→ zájem o konkrétní oblast ¦→ rozhodnutí učit se ¦→ proces učení  ¦→ bezprostřední zpětná vazba spočívající v reálném řešení přirozených důsledků vyplývajících z procesu učení (funguje/nefunguje, dosáhl/nedosáhl jsem cíle, mám/nemám dobrý pocit z výsledku ¦→ prožitá smysluplnost učení ¦→ uspokojení z procesu učení ¦→ vnitřní motivace atd.

Významnou roli ve zhodnocení vzdělávání hrají mezilidské vztahy, resp. jejich kvalita a způsob komunikace. Pocity učícího se z mezilidské interakce před, během a po procesu vzdělávání jsou mocnou zpětnou vazbou předurčující další vnitřní motivaci k učení. Pocity a emoce během neustále se odehrávajícího procesu učení jsou proto klíčovými pro vnitřní motivaci k celoživotnímu vzdělávání.

Z výzkumů procesu učení, motivace, neurověd, vývojové psychologie i sociologie vyplývá, že klíčovými jsou především uspokojené potřeby po autonomii, kompetentnosti, smysluplnosti a dobrých mezilidských vztazích. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita.

Sebeřízené vzdělávání/učení znamená i učení v přítomnosti ostatních lidí, inspirace a napodobování ostatních lidí, vzájemně dobrovolnou spolupráci lidí, kontinuální komunikaci/interakci lidí v rozmanitosti jednotlivců a heterogenních skupinách.

Další z možností vyhodnocení procesu vzdělávání může být vyžádaná zpětná vazba ¦→ Co myslíš, že hrálo roli v mém úspěchu? Jaký dojem máš ze zvoleného způsobu vzdělávání? Jaké zkušenosti máš s jiným pracovním postupem?

Sebeřízené učení (ang. self-directed learning) je autonomní, iterovaný, z vnitřní motivace se odehrávající proces vnímání, myšlení a jednání člověka, vedoucí k integraci a vlastní interpretaci vjemů a „paměťových záznamů“.

Proces učení se odehrává kontinuálně, nepřetržitě, neustále ¦→ Učení je vše, co prožíváme a vnímáme teď a tady.
Rovněž samotné plánování a rozhodování o způsobu i obsahu dalšího učení je učením. Učením je zvažování a volba zdrojů i nástrojů, které učící se využije v procesu vzdělávání. Učením je komunikace o vzdělávání. Učením je i to, jak jsou lidé v konečném důsledku vzděláváni. V jaké atmosféře, v jakých mezilidských vztazích, v jakém prostředí, za jakých podmínek. To vše je komunikací i učením zároveň.

Proč sebeřízení ¦→ sebeřízené učení ¦→ sebeřízené vzdělávání?

Sebeřízení v procesu učení může být synonymem pro sebeřízení v životě. Jako takové je sebeřízené vzdělávání fundamentálním předpokladem celoživotního vzdělávání. Sebeřízení považujeme za chování podmiňující uspokojování vývojových psychologických potřeb člověka. Mimo jiné potřeb autonomie, kompetentnosti a dobrých mezilidských vztahů.

Lidé – děti, mladí lidé, dospělí řídí svůj život. Jsou zodpovědní za způsob života, včetně vzdělávání.

Autentický proces vzdělávání lidí vedoucí k důvěře, otevřenosti, blízkosti s lidmi, seberealizaci, sebeúčinnosti, sebevědomí, sebelásce, respektu k lidem, vlastnictví, sebevlastnictví, k osvojení nenásilné komunikace, přijetí principu neagrese (NAP – non-agression principle), zodpovědnosti za sebe, vztahy i prostředí, prožitku spokojenosti a štěstí člověka je realizován jen tehdy, je-li dobrovolným, založeným na souhlasu = prostý nucení/násilí. Jak ukazuje dobrá praxe a výzkum v oblastech sociální práce, motivace, hry a učení např.

Poznává-li a pozoruje-li v procesu učení člověk výše vyjmenované hodnoty, životní postoje, dovednosti a schopnosti u ostatních lidí, má-li možnost zkoumat je, testovat a aktualizovat. Má-li možnost činit dobrovolná rozhodnutí a nalézat vlastní řešení důsledků z nich plynoucích.

Má-li možnost mít zodpovědnost za své myšlení a jednání i osobní vlastnictví = tělo a čas. Má-li možnost používat v procesu učení nástroje soudobé kultury: Texty, přístupnost „prostředí dospělých“, otevření dospělí – ochotní sdílet zkušenosti a znalosti na požádání/praxe, technologie atp. Za takových podmínek, v takovém prostředí dává učení/vzdělávání konkrétní smysl tomu, kdo se učí, opětovně v něm vzbuzuje vnitřní motivaci k učení a učení se stává uspokojujícím, samo o sobě odměňujícím, proto opakovaným chováním.

Z výše uvedéno vyplývá, že:
učení ≠ jen vyučování
učení ≠ jen class management
učení ≠ jen pedagogika
učivo ≠ nemusí být jediným vhodným výběrem vzdělávacího obsahu
vyučování ≠ jediný možný způsob vzdělávání
vyučování ≠ vždy efektivní/napomáhající způsob vzdělávání

Sebeřízení se dá naučit jen sebeřízením ¦→ rozhodovat se lidé učí tím, že činí dobrovolná rozhodnutí ¦→ zodpovědnosti se lidé učí tím, že zodpovědnost mají ¦→ učení dává lidem smysl, mají-li možnost okamžitě, či v blízké budoucnosti ověřit smysluplnost obsahu učení v podobě přirozených důsledků plynoucích z procesu učení ¦→ funguje/nefunguje – osvědčilo se/neosvědčilo – jak se to stalo a proč? – co mohu změnit/upravit, aby fungovalo?. Ať už se jedná o mezilidské vztahy – komunikaci či aplikaci matematiky, chemie, IT, jazyka, botaniky nebo stavební práce.

Bezpečné prostředí pro učení

Bezpečí pro učení, pro vnitřní motivaci k tvorbě, k učení, vytváří především pocit autonomie, kompetentnosti a dobré mezilidské vztahy. Kvalitní mezilidské vztahy definuje důvěra a z ní plynoucí otevřenost, autenticita. Pro vztahy s výše popsanou charakteristikou jsou podmiňujícími respektující, nenásilná komunikace a vzájemně dobrovolné vztahy. 

Zodpovědnost = Lidé mají možnost činit doborvolná rozhodnutí ¦→ zažívají a řeší přirozené důsledky z nich vyplývající.

Školy, centra sebeřízeného vzdělávání a další způsoby SV

Příkladem ze současné dobré praxe zařízení/institucí fungujících na principech sebeřízení/sebeřízeného vzdělávání jsou sociální služby poskytováné v ČR i jinde ve světě. Níže uvedená citace je ze závazných (Zákonem států vymáhaných) zásad/principů poskytování sociálních služeb.

V tomto případě tzv. Nízkoprahových klubů pro děti, mládež a mladé dospělé od 6 do 26 let. Uvedené principy platí pro všechny uživatele NPK, tedy pro lidi od 6 – 26 let. Služby poskytované uživatelům s cílem uvědomění si jejich odpovědnosti za všechny oblasti života, včetně vzdělání a socioekonomickou situaci. Služby poskytováné v souladu s principy uvedenými níže, jsou empiricky ověřené, efektivní a funkční metody práce s dětmi a mladými lidmi.

Uživatelé si čerpáním těchto služeb uspokojují (mnohdy prvně v životě) potřeby smysluplnosti, seberealizace a dobrých mezilidských vztahů. Obnovuje se vnitřní motivace klientů k převzetí odpovědnosti, k činnostem – včetně vzdělávání, jež jim umožnují získat schopnosti a dovednosti potřebné pro rehabilitaci nepříznivé sociální situace.

  • Princip dobrovolnosti – klienti nemají žádnou povinnost do nízkoprahového zařízení docházet, záleží na jejich dobrovolném rozhodnutí.
  • Princip individuálního přístupu – ke každému klientovi se přistupuje jako k individuální osobnosti, která má své názory, potřeby a problémy.
  • Princip flexibility – služby se přizpůsobují na přání a potřebám klienta.

O vzdělávacích zařízeních/institucích (včetně škol) založených na principech sebeřízeného vzdělávání se můžete více dozvědět tady: European Democratic Education Community nebo Summerhill school založená v roce 1921 A. S. Neillem* nebo Sudbury Valley school nebo The Liberated Learners Movement.

V následujících odkazech naleznete informace o svobodných či demokratických školách, centrech sebeřízeného vzdělávání a učení (self-directed learning/education center), agilních centrech (agile learning center) – jak se modelům uplatňujícícm principy sebeřízeného vzělávání nejčastěji říká. Na stránkách Svobody učení (v češtině).

V ČR vznikají vzdělávací služby inspirované principy sebeřízeného vzdělávání. Např. Ježek bez klece, Donum Felix, Svobodná škola Praha, Liberecká Sudbury škola.