Projekt
Dobrodružné hřiště
Místo, kde si děti a dospívající hrají volně: samy rozhodují, zda přijdou, co budou dělat, s kým a jak dlouho, a z volného materiálu si stavějí vlastní svět. Taková místa propagujeme už bezmála dvě dekády. Tady popisujeme, odkud nápad pochází, co se z něj ve světě a v Česku stalo a podle čeho poznáme, zda místo s tímto názvem odpovídá původní představě.
Rozhovor: Carolina Sidon a Vojta Rybář
V podcastu Důvěřujeme dětem jsme o dobrodružných hřištích mluvili s Carolinou Sidon a Vojtou Rybářem. Carolina Sidon je spoluautorkou české metodiky pro zakládání dobrodružných hřišť (Sidon, Smetanová a Petrik, 2025).
Co je dobrodružné hřiště
Je to ohraničený kus země s volným materiálem, jako jsou prkna, palety, lana, látky, hlína a voda, a se skutečným nářadím. Děti přicházejí dobrovolně a z materiálu stavějí, bourají a přestavují. Na místě jsou dospělí, kteří nemají vést program ani zasahovat do hry. Měli by se starat o místo a materiál, učit zacházet s nářadím a pomáhat, když o to děti stojí nebo když je to opravdu potřeba. V Británii se jim říká playworkeři, u nás herní průvodci.
Britské zásady této práce popisují hru jako činnost, kterou si dítě samo zvolí, samo řídí a dělá ji pro ni samu. Úkolem dospělého je pomáhat dětem vytvořit prostor, kde si takto hrát mohou (Playwork Principles Scrutiny Group, 2005).
Představa, za kterou stojíme, jde ještě dál: nezávislá místa, která vyrůstají z potřeb lidí v okolí, a ne programy, které přicházejí shora.
Odkud nápad pochází
První dobrodružné hřiště vzniklo v roce 1943 v kodaňské čtvrti Emdrup. Navrhl ho krajinný architekt Carl Theodor Sørensen a prvním dospělým na místě byl John Bertelsen (Sidon, Smetanová a Petrik, 2025).
Po válce prosazovala britská krajinná architektka Marjory Allen, aby se z vybombardovaných míst v Londýně stala hřiště pro děti. Na konci 70. let bylo jen v Londýně asi sto dobrodružných hřišť (London Museum, b. r.).
Ve světě dnes
V Anglii hřišť ubývá. Podle Play England dnes funguje 126 hřišť s herními průvodci a volným vstupem, v roce 2017 jich bylo 147. Hlavním důvodem jsou škrty v obecních rozpočtech (The Guardian, b. r.). V březnu 2026 vznikl národní fond s 500 000 librami na jejich ochranu a obnovu (Landscape & Amenity, 2026).
Ve velšském Plas Madoc u Wrexhamu funguje hřiště The Land, o kterém natočila dokument americká režisérka Erin Davis (The Guardian, 2014). V USA jsou známá hřiště v Berkeley (od roku 1979) a na newyorském Governors Island (od roku 2015). Podobná místa mají také Japonsko, Německo a Nizozemsko (Wikipedie, b. r.).
V Česku
Dobrodružná hřiště propaguje Michaela Řeřichová od roku 2010, dříve s iniciativou SvobodaUčení.cz, od roku 2019 s Aliancí. Skutečná hřiště vznikala z potřeb komunit na soukromých pozemcích. Až v posledních letech se začala objevovat dočasná hřiště a přibylo jedno stálé v Praze 6. Většinu z nich připravil spolek Město přátelské k dětem s městskými částmi a domy dětí a mládeže. V prosinci 2025 vydal metodiku pro obce (Město přátelské k dětem, 2026).
2024
Na Kocínce (Praha)
První dočasné dobrodružné hřiště v Česku.
2024
Jeseniova (Praha 3)
Pilotní hřiště.
2025
Pod Juliskou, Solidarita, Pískoviště
Dočasná hřiště v Praze a na několik dní v Písku.
2025
Hravá Tusarka (Praha 7)
Provozuje Dům dětí a mládeže Praha 7.
2026
Vypich (Praha 6)
První stálé hřiště. Provozuje Dům dětí a mládeže Praha 6, platí městská část, pro děti 7–15 let, vstup zdarma (DDM Praha 6, 2026).
2026
Spot Holešovice (Praha 7)
Zatím na pět let (Praha 7, 2026).
2026
Elektra, Na Portyči, Valašské Meziříčí, Jindřichův Hradec
Dočasná hřiště. V Jindřichově Hradci vzniklo z participativního rozpočtu (Deník, 2026).
Odpovídají tato místa původní představě?
Název nestačí. Stejně jako u škol se díváme na skutečné podmínky a ptáme se:
- Mohou děti přijít a odejít, kdy chtějí? Na prvním stálém obcí zřizovaném hřišti na Vypichu hřiště nabízí programy pro školy za 50 Kč na žáka (Praha 6, 2026). Třída, kterou tam přivede škola v rámci povinné docházky, si návštěvu nevybrala a odejít nemůže.
- Kdo rozhoduje o pravidlech a o podobě místa? Děti, lidé ze sousedství, nebo provozovatel a městská část? Metodika počítá s tím, že děti rozhodují ve společných kruzích. Jak to funguje v praxi, zatím nevíme.
- Vyrůstá místo z potřeb lidí v okolí, nebo přichází shora? Česká hřiště zatím zakládají hlavně městské části a domy dětí a mládeže, tedy instituce. Nezávislé místo, které si založí a udržují lidé z okolí, jsme v Česku dříve našli. Jednalo se o místa propůjčená sousedům v komunitě soukromými vlastníky.
- Je místo stálé? Většina hřišť trvala několik dní až měsíců. K dočasnému místu si dítě těžko vytvoří vztah a komunita kolem něj nestihne vzniknout.
- Jak se chovají dospělí? Herní průvodce, který do hry nezasahuje, je podmínkou. Na rodiče má každé hřiště jiná pravidla.
- Kdo smí přijít? Věkové hranice, například 7–15 let, a povinný doprovod mladších dětí určují, komu místo patří.
Neznamená to, že tato místa nemají smysl. Původní představě ale odpovídají jen natolik, nakolik jsou tak skutečně vedena. To se dá ověřit jen na místě a v čase.
Co říká výzkum
Přímých studií dobrodružných hřišť je málo. Víc se ví o hře venku, ve které děti riskují. Systematický přehled 21 článků o dětech od 3 do 13 let spojuje prostředí, které takovou hru umožňuje, s větší pohybovou aktivitou, lepším sociálním zdravím a tvořivostí. Přírodní prvky a volný materiál tyto souvislosti posilovaly. Jde o souvislosti ze studií různé kvality, ne o prokázanou příčinu (Brussoni a kol., 2015). Veřejné vyhodnocení českých hřišť jsme zatím nenašli.
