Je to velký rozdíl… Když jsem před mateřskou učila češtinu a angličtinu na základní škole

Je to velký rozdíl… Když jsem před mateřskou učila češtinu a angličtinu na základní škole, měla jsem před sebou třídu +/- 20 dětí, pro které jsem s nadšením chystala své hodiny.
Tenkrát jsem ještě úplně nepřikládala valnou důležitost vnitřní motivaci, a proto jsem z hodin občas odcházela smutná a frustrovaná. Proč nedokážu zaujmout úplně všechny? Dokážu jich zaujmout hodně, vztahy máme hezké… ale proč, do prčic, nezaujmu úplně všechny? Nejsou moje hodiny dost poutavé a dobře připravené? Mám víc pracovat s interaktivní tabuli? Víc propojit s ostatními předměty? S realitou života? Jak se můžu ještě víc rozkrájet?
Tenkrát jsem neměla tušení, že to není o mně. Bylo to o tom, že děti v té třídě se mnou být musely. Nevybraly si mne. Nevybraly si obor, do kterého jsem je měla zasvětit. Příkaz shora zněl jasně: „Naučit češtinu“.
Vnitřní motivace za těchto podmínek fungovala možná pro hrstku těch, u kterých jsem se zrovna trefila do časo-prostorovo-tematicky-osobnostní roviny, která v danou chvíli korespondovala s tou, co jsem zrovna nabízela já. Prostě… není možné se v jeden moment zavděčit úplně všem. Navíc, pokud ti lidé nedostanou možnost volby tu rovinu se mnou ne/sdílet. Tenkrát to bylo hodně osobní a bolavé. Učení jsem milovala, milovala jsem přípravy na něj, milovala jsem být s dětmi… O to víc bolelo, když jsem neviděla zájem všude. Než jsem stihla vyhořet, přišla mateřská. Právě včas.
Na fotkách vidíte skupinku “mých” současných Sudbury češtinářů, která je o dost menší než kdysi. Ale práce v této skupině je úplně jiná (a určitě to není zdaleka jen o nižším počtu účastníků). Cítím mezi námi spojení. Vybrali si mne a vybrali si to, co jim umím nabídnout. Vybrali si to, co je baví a/nebo jim dává smysl. Sami. A když to je takhle, ta práce je pak radost. Věřím, že oboustranná.
Víte, Sudbury není (jen) o kurzech. Zdaleka ne. (A pokud si myslíte, že na kurzech stojí, budete asi zklamaní.)
Mimo jiné, a ještě jednou zvlášť, je o možnosti volby.

 


 

z blogu autorky článku Petry Pokorné Žádníkové

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Přihlaste se k odběru
Oznámení
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Těšíme se na vaše názory! Můžete komentovat...x