RVP pod drobnohledem: Má vědecký základ a etické opodstatnění?

Pro moje děti se stane závazným rámec, který jsme si jako rodina nikdy nevybrali: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, zkráceně RVP.

Nejsme rodina vzdorující vzdělávání ani rebelové, kteří se potřebují vymezovat vůči autoritám. Nelibujeme si v dramatech. Máme rádi soukromí a klidný způsob života. Učíme se každý den: z přírody, z rozhovorů, z knih, z vědecké práce i ze spolupráce s umělou inteligencí.

Právě proto mě nezajímá spor, ale dvě věcné otázky. O co se opírá rámec, který je pro moji rodinu povinný? A stačí to k tomu, aby povinný byl?

Co RVP je a odkdy platí

RVP říká, co se mají děti od 6 do 15 let naučit. Školy podle něj píšou vlastní školní vzdělávací programy a ty jsou pro ně závazné (školský zákon, § 4 a § 5). Rámec se týká i dětí vzdělávaných doma: každé pololetí skládají zkoušky z učiva školy, do které jsou zapsané (§ 41).

V lednu 2025 představilo ministerstvo školství s Národním pedagogickým institutem novou verzi. Samo ji označilo za největší změnu ve vzdělávání za posledních 20 let.

Školy podle ní mohou učit od září 2025. Povinná měla být od září 2027. V březnu 2026 ministerstvo termín o rok odložilo. Od 1. září 2028 začnou povinně první a šesté ročníky, každý rok přibude další a v roce 2032 se podle nového rámce budou učit všechny.

O co se revize opírá

Web revize uvádí 28 podkladů. Dají se rozdělit do čtyř skupin:

Strategie a zadání. Strategie vzdělávací politiky 2030+, Hlavní směry revize a zadání ministerstva pro Národní pedagogický institut.
Rozbory současného stavu. Analýza dosavadního RVP z roku 2021, analýza školních vzdělávacích programů z roku 2022, zprávy České školní inspekce a data z testování (CERMAT).
Mezinárodní doporučení. Čtyři publikace OECD o kurikulu, evropský rámec klíčových kompetencí a tři publikace UNESCO.
Odborné práce o kurikulárních reformách. Šest titulů, hlavně o tom, jak dopadla česká reforma z let 2005–2007.

Co podklady dokládají a co ne

Týkají se hlavně diagnózy. Hlavní směry revize popisují, co se podle jejich měřítka minulé reformě nepovedlo: školy ji často naplnily jen formálně a výuka se mezi školami liší. Opírají se přitom o český výzkum a o zprávy inspekce.

Revize se neptá, zda má závazné kurikulum vůbec existovat. Počítá s ním a řeší jen, jak ho upravit. Navrhuje rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející, posílit základní gramotnosti a nově popsat klíčové kompetence. Mezi 28 podklady ale podle názvů není žádný, který by ověřoval, že takto postavený rámec dětem prospěje. Neuvádějí ho ani Hlavní směry.

Stát něco ověřuje. Do října 2026 běží až na stovce škol pilotní ověřování modelových školních programů. Sbírá zkušenosti škol s tím, jak se podle rámce píše program. Co nový rámec dělá s dětmi, oznámení o pilotním ověřování neuvádí.

Na první půlku otázky z titulku tedy odpovídám takto: navržené řešení je zatím hypotéza. Ověřovat ji bude ten, kdo ji zadal, a vlastními měřítky.

Kdo má co dokazovat

Žádné národní kurikulum nejde předem vyzkoušet na celé generaci. Důkaz, že vede ke spokojenému životu, proto nemá a mít nemůže. Výtkou se to stává ve chvíli, kdy je rámec povinný. Kdo nikoho nenutí, nemusí dokazovat nic. Kdo nutí, dluží zdůvodnění.

Hlavní směry jmenují řadu rizik a počítají s hodnocením vzdělávacích výsledků. Nepředkládají však konkrétní plán, který by umožnil zjistit, zda navržené změny skutečně zlepšují životní pohodu dětí. Rodiny, které by volily jinak, skutečnou možnost nemají: podle RVP se zkouší i děti vzdělávané doma. Expertní panel dokonce zvažoval možnost, aby školy za stanovených podmínek fungovaly mimo systém RVP. Na zavedení se však neshodl. Dokud to platí, etické opodstatnění doložené není.

Samotný školský zákon v § 4 odst. 2 vyžaduje, aby RVP odpovídaly nejnovějším vědeckým poznatkům.

Na straně druhé jsou některá rozhodnutí při tvorbě RVP nevyhnutelně hodnotová: například které znalosti považujeme za důležité, jakou autonomii přiznáme dětem a nakolik smí stát rozhodovat o cílech jejich vzdělávání.

Věda může poskytovat důkazy o důsledcích těchto rozhodnutí. Nemůže však sama rozhodnout, které hodnoty má společnost závazně upřednostnit.

A právě zde leží podle mě nejsilnější otázka:

I kdyby bylo určité kurikulum dobře vědecky podložené, stačilo by to samo o sobě k ospravedlnění jeho povinnosti?

To je otázka, kterou nelze vyřešit pouhým doplněním dalších studií.

Co je v sázce

Kdo ponese důsledky, když se hypotéza nepotvrdí? Ne stát. Ne odborné komise. Děti, protože ony s nimi budou žít.

Na tomto webu se neptáme, kdo dopadne lépe v testech. Ptáme se, jestli člověk při učení rozhoduje o sobě, zažívá, že něco umí, že někam patří a že to má smysl. Víc v oddíle Na čem nám záleží.

Revize tu dává vlastní slib. Hlavní směry chtějí péči o duševní zdraví zařadit mezi kompetence, které má škola rozvíjet. Nový rámec se tedy dá měřit tím, co sám slibuje: jestli se dětem ve škole bude dařit lépe.

V dalším článku se dívám na praktickou otázku: Co mohou dělat rodiny, které s RVP nesouhlasí?

Budu ráda, když mi napíšete, k jakým závěrům jste došli vy.