Výzkum / Co víme
Co se ví o tom, na čem nám záleží
Neptáme se, kdo dopadne lépe v testech. Ptáme se, kdy lidé při učení zažívají, že rozhodují o sobě, že něco umějí, že někam patří a že to, co dělají, má smysl. U každého tvrzení uvádíme zdroj, sílu důkazu a meze.
Jak sílu důkazu značíme
Silná. Systematické přehledy, metaanalýzy a nálezy opakované nezávislými týmy.
Střední. Jednotlivé kontrolované nebo dlouhodobé studie s dostatečným vzorkem.
Slabá. Průzkumy, do kterých se lidé hlásili sami, malé vzorky a případové studie.
Zatím jen teorie. Promyšlený výklad, který data ještě neprověřila.
Potřeby a motivace
Většina toho, co se ví, pochází z běžných škol. Je to silný výzkum, ale o sebeřízeném vzdělávání mluví jen nepřímo.
Žáci se učí z vlastní vůle tam, kde zažívají kompetenci, autonomii a dobré vztahy.
Síla důkazu: silná
O co se opírá: Bureau, Howard, Chong a Guay (2022), Review of Educational Research. Metaanalýza 144 studií s více než 79 000 žáky a studenty. S motivací z vlastní vůle nejsilněji souvisela kompetence, pak autonomie, nejslaběji vztahy. Podpora autonomie od učitele vážila víc než od rodičů.
Meze: Jde o souvislosti, ne o prokázanou příčinu. Studie pocházejí z běžných škol s učiteli a vyučováním. Že z nich plyne právě sebeřízené vzdělávání, je náš výklad, ne jejich nález.
Kdo se učí ze zájmu nebo proto, že je to pro něj důležité, cítí se lépe. Učení kvůli odměnám a trestům souvisí s horší pohodou.
Síla důkazu: silná
O co se opírá: Howard, Bureau, Guay, Chong a Ryan (2021), Perspectives on Psychological Science. Metaanalýza 344 souborů s 223 209 účastníky. Učení kvůli odměnám a trestům nesouviselo s výkonem ani s vytrvalostí.
Meze: Souvislosti z dotazníků, ne prokázaná příčina. Většinou běžné školy a univerzity.
V běžných školách vnitřní motivace s věkem slábne.
Síla důkazu: silná
O co se opírá: Scherrer a Preckel (2019), Review of Educational Research. Metaanalýza 107 dlouhodobých studií. Nejvíc klesala vnitřní motivace a to, jak žáci hodnotí své schopnosti v matematice a v jazyce. Lepper, Corpus a Iyengar (2005), Journal of Educational Psychology: u 797 žáků 3. až 8. tříd byla vnitřní motivace v každém vyšším ročníku nižší.
Meze: Pokles je malý a celkové sebevědomí žáků se neměnilo. Studie neříkají, proč motivace klesá, a se sebeřízeným prostředím nesrovnávají.
Podpora autonomie a jasné vedení se nevylučují.
Síla důkazu: střední
O co se opírá: Jang, Reeve a Deci (2010), Journal of Educational Psychology. Pozorování 133 tříd s 1 584 žáky 9. až 11. ročníku. Učitelé, kteří víc podporovali autonomii, dávali zároveň jasnější vedení. Obojí souviselo s tím, jak se žáci do učení zapojovali.
Meze: Běžné střední školy v USA. Vedením se tu myslí jasná očekávání a zpětná vazba, ne povinnost. Jakou podporu lidé potřebují, když o svém učení rozhodují sami, je otevřená otázka.
Z prostředí, která se sebeřízení blíží
Přímých studií je málo. Jsou malé a účastníci se do nich hlásili sami. Bereme je jako náznak, ne jako důkaz. Tyto studie popisují zkušenosti z konkrétních vzdělávacích prostředí, některé prostřednictvím zpětných výpovědí dospělých. Samotné zařazení do běžné školy, do školy, která se hlásí k sebeřízenému vzdělávání, do domácího vzdělávání nebo unschoolingu neříká, zda dítě mohlo daný rámec odmítnout.
Ve dvou studiích z demokratických škol a z centra pro doma vzdělávané děti motivace s věkem neklesala.
Síla důkazu: slabá
O co se opírá: Vedder-Weiss a Fortus (2011), Journal of Research in Science Teaching: v izraelských běžných školách motivace učit se přírodní vědy mezi 5. a 8. třídou klesala, v demokratických ne. Autoři rozdíl přičítají kultuře školy. Berg a Corpus (2013), Other Education: u 57 dětí od 7 do 17 let z demokratické školy a z centra pro doma vzdělávané děti motivace s věkem nesouvisela.
Meze: Školy v jedné zemi a jeden malý vzorek. Studie se ptají různě starých dětí, ne týchž dětí opakovaně. Rodiny si takové prostředí vybírají samy, takže rozdíl může vznikat už doma.
Mladí dospělí vzdělávaní doma uváděli víc autonomie a kompetence než jejich vrstevníci z běžných škol. Ve vztazích se nelišili.
Síla důkazu: slabá
O co se opírá: Riley (2015), International Social Science Review. Dotazník naplnění základních psychických potřeb u 58 lidí vzdělávaných doma a 41 lidí z běžných škol, ve věku 18 až 25 let.
Meze: Odpověděla pětina oslovených, a to dobrovolníci z e-mailových skupin. Jde o domácí vzdělávání obecně, včetně strukturované výuky, nikoli pouze o unschooling.
Dospělí, kteří vyrostli bez běžné školy, oceňují hlavně svobodu a čas na vlastní zájmy. Pětina zmínila sociální izolaci, desetina mezery ve znalostech.
Síla důkazu: slabá
O co se opírá: Gray a Riley (2015), Other Education. Dotazník mezi 75 dospělými, kteří se přihlásili sami přes blogy. Sociální izolaci zmínilo 16 ze 75 (21 %), mezery v učení osm (11 %). Tři z těchto osmi je označili za velkou nevýhodu.
Meze: Kdo má špatnou zkušenost, se do takového průzkumu hlásí méně často. Výsledek nejde zobecnit na všechny děti vzdělávané bez běžné školy.
Smysl
Dospělí prožívají život jako smysluplnější, když mají naplněnou autonomii, kompetenci, vztahy a pocit, že jsou druhým k užitku.
Síla důkazu: slabá
O co se opírá: Martela, Ryan a Steger (2018), Journal of Happiness Studies. Tři studie jednoho týmu: dotazník, vzpomínky na smysluplné situace a deník.
Meze: Dospělí, ne děti, a nejde o vzdělávání. Smysl je ze čtyř věcí, na kterých nám záleží, doložený nejhůř.
Výsledky ve čtení a počítání
Podle výsledků v testech sebeřízené vzdělávání neposuzujeme, záleží nám na něčem jiném. K poctivosti ale patří říct, co se o nich ví.
Děti ve strukturovaném domácím vzdělávání dosáhly v testech lepších výsledků než děti ve veřejné škole. Děti v nestrukturovaném domácím vzdělávání dosáhly horších.
Síla důkazu: slabá
O co se opírá: Martin-Chang, Gould a Meuse (2011), Canadian Journal of Behavioural Science. Srovnání 37 doma vzdělávaných a 37 dětí z běžné veřejné školy ve věku 5–10 let.
Meze: Nestrukturovanou skupinu tvořilo 12 dětí a její srovnání bylo jen průzkumné. Testy měřily školní dovednosti v raném věku. O pozdějším vývoji studie nic neříká. Co slabší čtení a počítání znamená pro to, na čem nám záleží, je otevřená otázka.
Ani běžná škola, ani povinná školní docházka s předepsaným obsahem a kompetencemi nezaručují, že lidé dosáhnou základní úrovně gramotnosti.
Síla důkazu: silná (pro uvedené podíly)
O co se opírá: PIAAC 2023: čtvrtina dospělých v Česku zvládne nanejvýš porozumět krátkému textu a najít v něm zřetelně označenou informaci a pětina nanejvýš jednoduché výpočty v jednom nebo dvou krocích, například základní počty s penězi nebo vyčtení údaje z jednoduché tabulky (NPI, 2024). PISA 2025: pod základní úrovní je 27 % patnáctiletých ve čtení a 29 % v matematice (ČŠI, 2026).
Meze: Tyto údaje poskytují kontext, nejsou přímým srovnáním běžné školy a vzdělávání bez ní. Jde o jiné věkové skupiny, výběry i měření než ve studii Martin-Chang a kol. O příčinách nic neříkají.
Texty o výzkumu
-
PDA a vzdělávání: když běžné požadavky dítě přetěžují
Možnost rozhodovat o vlastním učení považujeme za důležitou pro všechny děti. Některé děti však při každodenních požadavcích zažívají tak silné napětí, že se jejich život i život celé rodiny postupně zužuje. Co o této zkušenosti víme, co se označuje zkratkou PDA a jak hledat prostředí, ve kterém se dítě může učit a žít?

-

-

-

-

