Vážení zákonodárci,
obracím se na vás jménem naší komunitní Liberecké Sudbury školy.
v současné době v naší zemi zákon ukládá povinnost školní docházky v rámci základního vzdělávání. Dále ve výjimečných případech schválených ředitelem školy umožňuje plnit povinnou školní docházku způsobem individuálního vzdělávání, kdy dítě musí dvakrát do roka absolvovat přezkoušení ve své kmenové škole. Toto individuální (domácí) vzdělávání není právem dítěte, jedná se spíše o výjimku. Dítě musí naplňovat RVP, potažmo ŠVP dané školy. Z logiky věci není tedy v současné době možné dopřát zájemcům legální možnost sebeřízeného vzdělávání, neboť dítě musí stále splňovat určité standardy konkrétní školy.
Výše zmíněné povinnosti se tedy týkají i dětí, které se sdružují v naší škole.
V mnoha zemích (např. Francie, Velká Británie, některé státy USA) existuje povinné vzdělávání, namísto povinné školní docházky. V rámci povinného vzdělávání mají rodiče svobodnou možnost zvolit pro dítě ten nejvhodnější způsob vzdělávání. A sebeřízené vzdělávání je zde považováno za zcela legitimní způsob, kterým se může dítě vzdělávat.
Sebeřízené vzdělávání vychází z přirozené touhy i biologické potřeby každého jedince učit se o okolním světě a stát se jeho platnou součástí. Ačkoliv se jedná o velmi efektivní způsob vzdělávání, ideální je, když se může odehrávat v rámci větší skupiny lidí (škola, komunita) a při splnění několika základních podmínek:
1) věková heterogenita v rámci skupiny
2) podnětné a inspirativní prostředí (možnost přijít do kontaktu s nejrůznějšími nástroji společnosti a moci je používat, mít možnost klást otázky a komunikovat)
3) respektující prostředí spoluutvářené s dospělými členy, kteří důvěřují dětem
4) spolupodílení se na chodu školy/komunity (vytváření pravidel, hospodaření školy, volba dospělých členů školy apod.)
5) volná hra (možnost zkoumat okolní svět svým vlastním originálním způsobem, v rámci pravidel komunity)
6) svoboda a zodpovědnost (svoboda činit rozhodnutí a možnost nést důsledky za své jednání).
Funkčnost této myšlenky je již po 60 let ověřována demokratickou školou Sudbury Valley v americkém Framinghamu (a dalšími Sudbury školami po celém světě) a anglickou školou Summerhill. Studenti těchto škol se učí od útlého dětství nést zodpovědnost za své učení, je jim ponechána důvěra. Mají možnost následovat své zájmy a najít svůj potenciál, díky čemuž je pro ně snazší se rozhodovat o svém budoucím působení tak, aby tím jednak činili radost sobě a zároveň prospívali i společenství, ve kterém žijí. Děti, které mají možnost vzdělávat se sebeřízeně nedělají jen primárně to, co je baví, ale zejména to, co jim dává smysl (např. nutnost přijmout podmínky přijímacího řízení školy, na které by rády studovali apod.) a dokážou se velmi dobře uplatnit na nejrůznějších pracovních pozicích, kde je ceněna zejména samostatnost nebo kreativita.
Naše vlastní zkušenosti jsou v souladu se zkušenostmi těchto škol. Vidíme na našich dětech, že se zcela přirozeně zajímají o svět kolem sebe a proces učení u nich probíhá neustále. Učí se často velmi neotřelými a originálními způsoby, čímž se zároveň připravují na řešení problémů i v budoucnosti, kdy bude ceněna zejména jejich kreativita a schopnost nacházet nová řešení. Toto jsou kvality, které se brzy budou cenit, nikoliv pouhá schopnost učit se řadu informací zpaměti. Věříme, že sebeřízené vzdělávání je odrazovým můstkem pro vzdělávání celoživotní a je zároveň vzděláváním budoucnosti. Věříme tomu, že se naše děti dokážou prostřednictvím sebeřízeného vzdělávání naučit vše pro život potřebné a díky možnosti rozpoznat svůj potenciál se stanou v budoucnu nejen spokojenými a šťastnými, ale i pro společnost užitečnými osobnostmi.
Tímto žádáme, aby nám byla přiznána legální možnost nechat naše děti vzdělávat se sebeřízeně.
Děkujeme, že se naším návrhem budete vážně zabývat.
Za Libereckou Sudbury školu
Mgr. Petra Pokorná
