Rozlišujeme zde mezi dětmi a dospělými, protože je zvyklostí odlišný přístup vůči lidem v různých vývojových fázích. Podmínky pro sebeřízené vzdělávání jsou však univerzální.

Sebeřízené vzdělávání se děje, jsou-li splněny následující podmínky …

Pokud dospělí nenavigují vzdělávání dětí, jakou tedy hrají roli v učení dětí? Hlavní úlohou dospělých je péče o podmínky v prostředí.

ROLE DOSPĚLÝCH VE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ JE PŘEDEVŠÍM V INSPIRACI K NÁPODOBĚ

Když mají děti možnost pozorovat sebeřízení – komunikaci, zacházení s nástroji soudobé kultury, práci s emocemi, péči o vztahy, komunitu a životní prostředí. Tedy mají-li příležitost napodobit strategie vedoucí k naplňování potřeb.

Rolí dospělých je umožnit dětem, aby mohly sledovat své zájmy a rozvíjet své schopnosti. Jde o to, umožnit dětem učit se z volně vybraných aktivit a vlastních zkušeností. Nechat je postupovat svým tempem a stylem, poháněné svým vlastním zápalem. Výzkum ukazuje, že pro takový vývoj jsou klíčové určité podmínky.

KULTURNÍ OČEKÁVÁNÍ (A SKUTEČNOST), ŽE VZDĚLÁVÁNÍ JE ODPOVĚDNOST DĚTÍ

Východiskem soudobého poznání je, že děti přicházejí na svět vybavené vrozeným vývojovým programem. Proto děti začnou zkoumat a učit se o světě, jakmile vnímají. Již v období před narozením hmatají, vidí, slyší a pohybují se; a proto začnou chodit bez toho, aby je k tomu někdo vedl, proto začnou klást otázky, jakmile budou moci mluvit. 

Ale pokud my, dospělí, jednáme, jako bychom děti učili, bereme tuto odpovědnost dětem. Přesvědčujeme je, že jejich vlastní pokusy, zvědavost a otázky se nepočítají, nejsou-li v souladů s našimi nároky a očekáváními, že hra je triviální, a že jejich vzdělání závisí spíše na tom, co se jim řekne, než na jejich vlastní iniciativě.

Příznivci sebeřízeného vzdělávání předpokládají, že také děti jsou zodpovědné za své vlastní vzdělání. K označení toho, komu náleží odpovědnost nebo spoluodpovědnost za vzdělání, nám napomůže orientace na lidské potřeby a otázka: „Kdo bude řešit důsledky plynoucí ze vzdělávání?„. Bude to především každý jednotlivý člověk, kdo bude postaven před řešení důsledků své vzdělávací cesty. 

NEOMEZENÝ ČAS NA HRU, OBJEVOVÁNÍ A NÁSLEDOVÁNÍ VLASTNÍCH ZÁJMŮ

Lidé, tedy také děti, potřebují k vlastnímu učení velké množství času – navázat a rozvíjet vztahy, zkoumat, hrát si, nudit se a překonávat nudu – svým vlastním způsobem a tempem. Potřebují čas na pomíjivé zájmy a na hluboké ponoření se (flow) do činností, které jim osobně dávají smysl, a tak se stávají jejich vášní.

Potřebují také prostor – toulat se, objevovat, dostat se pryč a zažít pocit nezávislosti a síly, který se může dostavit pouze tehdy, když je žádný dospělý nesleduje.

Dospělí v naší kultuře často předpokládají, že jejich úkolem je udržovat děti víceméně neustále v bezpečí a zaměstnané. Zásadní lekcí, kterou se děti potřebují naučit, je, jak převzít kontrolu nad svým vlastním životem, a aby k tomu došlo, potřebují od nás, abychom se upozadili. Naším největším darem dětem, pokud jde o jejich vzdělání, je čas, kdy mohou volně objevovat a prosazovat své vlastní zájmy.

PŘÍLEŽITOST HRÁT SI S NÁSTROJI SOUDOBÉ KULTURY

Hodně vzdělání má co do činění s uměním používat nástroje soudobé kultury. Způsob, jak plně ovládnout jakýkoli nástroj, je hrát si s ním. 

To znamená, zacházet s ním kreativně, vnutit mu vůli, aby dělal to, co chcete. Ve většině tradičních kultur to dospělí uznávají, a tak umožňují, aby si i malé děti hrály se skutečnými nástroji kultury, dokonce i s těmi, které mohou způsobit zranění, jako je oheň, nože, luky a šípy či zvířata, pokud je kultura považuje za součást výbavy.

Lidé, kteří pečují o prostředí pro sebeřízené vzdělávání, umožňují dětem hrát si s nástroji naší moderní kultury, jako jsou počítače, knihy, dřevoobráběcí zařízení, kuchyňské a laboratorní náčiní a sportovní vybavení, i když pro některé z nástrojů mohou mít počáteční požadavky na bezpečnostní instrukce. Smyslem toho je předpoklad, že mistrem se stává ten, kdo má možnost se jím stát – učit se.

PŘÍSTUP K MNOHA ROZMANITÝM OTEVŘENÝM DOSPĚLÝM, KTEŘÍ JSOU INSPIRACÍ K NÁPODOBĚ, ZDROJI ZNALOSTÍ, OCHOTNÍ ZAPOJIT SE A SDÍLET S DĚTMI SVĚT, NIKOLI SOUDCI

V tradičních předindustriálních společnostech nebyly děti odděleny od dospělých. Děti mohly vidět, co dospělí dělali, a začlenit to do své hry. Mohly také slyšet příběhy, diskuse a debaty dospělých a učit se z toho, co slyšely. Když potřebovaly pomoc dospělých, mohly jít za kterýmkoli z dospělých v jejich komunitě.

Ve školách a vzdělávacích centrech určených pro sebeřízené vzdělávání se dospělí a děti volně mísí. Nejsou zde místa, kam mají přístup zaměstnanci, ale studenti tam nemohou. Studenti mohou poslouchat jakékoli diskuze dospělých, sledovat, co dospělí dělají a připojit se, pokud si to přejí. Studenti, kteří chtějí pomoc od dospělého, mohou jít k tomu zaměstnanci, o kterém si myslí, že jim může nejlépe pomoci. Zdá se, že i sebeřízené vzdělávání odehrávající se mimo komunitní zařízení – centra, školy – funguje nejlépe, když mají děti pravidelný přístup k lidem v různém věku. Nic pochopitelně neplatí absolutně. Vždy je předpokladem souhlas, zájem a proměnlivost potřeb ve vývoji jednotlivce.

Dospělí mohou nejlépe pomoci, když děti nesoudí, a rodiče i zaměstnanci zapojení do sebeřízeného vzdělávání se vyhýbají rolím soudců. Nikdo z nás, bez ohledu na věk, nemůže být úplně otevřený a autentický – plně ochoten projevit vlastní zranitelnost a požádat o pomoc lidi, jejichž jednání nás hodnotí. Pokud si myslíme, že jsme hodnoceni, přejdeme do režimu cenzury jednání, v nemž předvádíme to, co víme a dokážeme dobře a vyhýbáme se tomu, co nevíme nebo nemůžeme dělat podle očekávání. Hodnocení také vyvolává úzkost, která vyvolává stres a tím narušuje učení. Cenzura chování z úzkosti a dlouhodobý stres jsou s učením v protikladu, přesto jsou to charakteristiky, které naše konvenční školství spíše propagují.

VĚKOVÝ MIX ¦→ VOLNÉ MÍCHÁNÍ UČÍCÍCH SE V JAKÉMKOLI VĚKU

Před vznikem pedagogik a školství, věkově odstupňovaných škol, resp. tříd, nebývali lidé segregováni podle věku do oddělených skupin. Děti, včetně teenagerů, si téměř vždy hrály a zkoumaly ve věkově smíšených skupinách. Výzkum ukazuje, že hra lidí v různém věku má mnoho výhod oproti hře mezi vrstevníky. Ve věkově smíšené hře se mladší děti neustále učí nové dovednosti a pokročilejší způsoby myšlení, a to prostřednictvím pozorování a interakce se staršími a schopnějšími.

Současně starší děti získávají vůdčí a pečovatelské dovednosti a pocit vlastní zralosti prostřednictvím interakce s mladšími. Daniel Greenberg, zakladatel jedné z nejslavnějších a dlouho existujících škol pro sebeřízené vzdělávání (Sudbury Valley School), již dávno tvrdil, že věkové míchání je klíčem k úspěchu školy ve vzdělávání. V průzkumu absolventů domácího vzdělávání zaměřeného na následování vlastních zájmů a na potřeby mnoho respondentů uvedlo, že většina z jejich učení pocházela z jejich možnosti po celý den komunikovat s ostatními, kteří byli podstatně starší nebo mladší než oni sami.

STABILNÍ, PODPORUJÍCÍ ¦→ PROSTŘEDÍ

Děti jsou nedílnými, plnoprávnými členy komunity. Ať jde o školy a centra pro sebeřízené vzdělávání nebo o život ve společnosti. Naučí se tím pečovat o sebe samotné v rámci komunity a o sebe navzájem. Podílejí se jedním svým hlasem na tvorbě a dodržování pravidel společenství, ať jsou právě v jakémkoliv věku (v Sudbury modelu škol je to 4 – 19 let). V tomto procesu rozhodování mohou být slyšeny všechny hlasy, morální a logické argumenty. Často používají k přijímání rozhodnutí tzv. sociokratický způsob rozhodování. Jejich vlastní názory berou ostatní vážně a každý svým hlasem ovlivňují rozhodnutí komunity, což je motivující k hlubšímu přemýšlení o názorech druhých.

Lidé zaměření na potřeby dětí respektují a oceňují myšlenky i obavy dětí a umožňují jim mít vliv na rozhodnutí. Tito lidé, rodiny dětí jsou spolu se svými dětmi také běžně zapojeni do komunitních aktivit mimo domov. V takových prostředích se děti učí být zodpovědné nejen za sebe, ale také za ostatní, tedy lekci, která jim může pomoci stát se zvláště cennými členy širší komunity, jak se stávají dospělými.

Zveme vás k zapojení! Pokud máte námět na spolupráci nebo nás chcete podpořit, kontaktujte nás na info@seberizenevzdelavani.cz

Informace vychází mimo jiné z těchto zdrojů a textu ASDE.