Menu
Menu
podpora při založení „rejstříkové“ školy, komunitní školy nebo centra sebeřízeného vzdělávání
Stránku pro vás právě připravujeme. Může se měnit struktura. Přibudou informace o legislativě, facilitaci skupinových procesů, o práci s rodiči, v týmu a další. Máte chuť sdílet i vaše „jak na to“? Napište nám na michaela.rerichova@seberizenevzdelavani.cz
Jste vizionář, který se zasazuje o sebeurčení mladých lidí a o utváření svobodnější budoucnosti? Vítejte! Vycházíme z historie učení a komunitního vzdělávání, která je starší než konvenční školy, a náš závazek vůči mladým lidem a budoucnosti je důvodem, proč jsme zdokumentovali tyto úvahy o našich postupech, abychom se o ně s vámi podělili. Doufáme, že to, co se prostřednictvím těchto zdrojů dozvíte ze zkušeností ostatních, vás bude inspirovat a pomůže vám začít co nejsnáze.
Potřebujete podpořit v postupu, v administraci, v tvorbě dokumentů při zakládání akreditované školy zapsané do rejstříku ministerstva nebo se založením neziskové organizace? Napište nám na info@seberizenevzdelavani.cz
Založení školy, komunitní školy, domškolácké skupiny nebo vzdělávacího centra nebo jakéhokoli jiného nového projektu může být zdrcující, zejména pokud nemáte zkušenosti nebo nemáte ve svém okolí spolupracovníky, kteří mají zkušenosti s budováním takového prostoru, o jakém sníte.
Naštěstí, jakkoli se mohou rozmanitá vzdělávací centra zdát novátorská a jakkoli jedinečný bude váš projekt, organizování péče o vyvýjející se děti jako o přirozeně zvídavé, hravé, hodnotné, celistvé a sebeurčující členy komunity je něco, co lidé dělají už odedávna. Jakmile přestaneme řešit, jak děti přinutit, aby se podřídily a standardizovaly, můžeme začít tvořit prostředí, kde mohou svobodně vzkvétat, začít hledat možnosti a inspiraci. Jakmile si uvědomíme, že učení je všude a že své vzdělávání utváříme životem, začneme zjišťovat, že kromě těch v knihách, článcích a podcastech zaměřených na vzdělávání, kterých se zdá být každým dnem víc a víc, se před námi skrývá mnoho poučení a příkladů, které mohou podpořit naši praxi.
Co se týče nás, Aliance pro sebeřízené vzdělávání, jsme odhodláni sdílet své poznatky, přispívat ke znalostem kolektivu, stavět na nich a usilovat o udržitelný a pevný růst, který je možný pouze prostřednictvím vztahů založených na spolupráci.
Zde vám nabídneme návod, úvahy a několik šablon od facilitátorů z celého světa. Vezměte si to, co funguje ve vašem kontextu; to, co vám nefunguje, nechte být. Možností je mnohem více než jen ty, které zde uvedeme, ale záměrně zařazujeme více příběhů zkušených facilitátorů z různých druhů projektů a z různých míst v naději, že tím inspirujeme k odvážnější a širší představě o tom, co je možné.
Tento dokument předpokládá určitou znalost sebeřízeného vzdělávání a přístupu lidí z praxe k němu. Další úvodní materiály naleznete například na stránkách svobodauceni.cz, self-directed.org. Jak již bylo řečeno, nic se nevyrovná smyslovému a vztahovému zážitku z pobytu v takovém prostředí. Pokud je návštěva, účast na školení/akci vůbec možná, bylo by neocenitelné, kdyby se tam členové vašeho zakládajícího týmu – případně i zainteresovaní mladí lidé – vydali, navázali kontakt a zjistili, co se můžete naučit.
Na tomto místě bychom rádi poděkovali všem, kdo se zapojili do tvorby této stránky, poskytli ostatním své informace, zkušenosti a know-how. Děkujeme Vám! Jste naši hrdinové obyčejné lidské žité každodennosti.
Jakmile jste připraveni se angažovat a začít, budete pravděpodobně hledat spoluzakladatele a sestavovat svůj startovní tým. Koneckonců komunity, kolektivy a velká část učení závisí na vztazích. A vztahy jsou skvělým místem, kde začít hledat svůj tým! Možná už máte v hlavě lidi, se kterými byste rádi spolupracovali, a chcete se jich zeptat. Možná už máte ve svém okruhu pedagogy, organizátory, unschoolery nebo pracovníky s dospívajícími, kteří přemýšlejí o svobodě v učení a můžete je požádat o partnerství nebo o vedení. Můžete se zeptat rodiny, přátel, členů komunity a svých vlastních mentorů, jestli nemají nějaké nápady na lidi, se kterými by vás mohli seznámit. Informace můžete zanechat v místní knihovně, dětských centrech, na hřištích nebo v kavárně. A pak?
Organizace jako Aliance pro sebeřízené vzdělávání nebo Asociace domácího vzdělávání nebo Asociace svobodných demokratických škol vás mohou spojit s lidmi ve vašem okolí. Pokud se těšíte na setkávání, můžete založit online nebo offline skupinu pro setkávání v oblasti sebeřízeného vzdělávání. Mohou se vám hodit fóra o domácím vzdělávání, unschoolingu a skupiny pro respektující rodičovství na sociálních sítích.
Jen si nejprve ujasněte, co hledáte a co nehledáte; ne všechny skupiny, ne všichni jednotlivci, kteří obhajují jiné než konvenční způsoby vzdělávání, jsou motivováni sny o svobodě a sebeřízení, sebeurčení mladých lidí. A zdaleka ne všichni lidé jsou schopni v každodennosti dopustit svobodu a sebeřízení ostatních. Přestože oboje považují za správné, dokáží o tématech hovořit, psát a označují sami sebe třeba za radikální unschoolery nebo zakladatele svobodných škol.
VYTVOŘENÍ ZAKLÁDAJÍCÍHO TÝMU
Něco, co je pro nás velmi důležité a co nám určitě pomohlo, abychom jako projekt mohli existovat dál, je obklopit se týmem lidí, kteří cítí stejný zájem a chtějí společně budovat něco se stejnou odpovědností.
Často od zakladatelů slýcháme, že bylo velmi těžké dělat to sám, ale netvrdíme, že v týmu je to snadné. Můžete si prostě práci rozdělit, společně tvořit, společně slavit a dokonce i společně plakat, když máte pocit, že je toho příliš.
Únikem energie je snaha přesvědčit ostatní lidi.
Nabídka: Neplýtvejte na to energií. Je nemožné přesvědčit někoho, kdo není připraven to pochopit. Ti, kteří jsou připraveni, to pochopí velmi rychle. Při našem prvním setkání se zájemci z řad rodin bylo naším prvním filtrem zjistit, zda jsou připraveni, nebo ne. Když jsme zjistili, že nejsou, neinvestovali jsme do nich tolik energie.
Rozumné energetické kroky pomáhají efektivitě i vašemu duševnímu zdraví. Důležitým procesem pro zakladatele je odevzdat kontrolu, delegovat a rozdělit tím energii mezi všechny členy. Pro jednoho člověka samotného je náročné takový prostor udržet. Všem členům této komunity (rodičům, týmu, dětem atd.) je třeba neustále dávat najevo, že odpovědnost za to, aby to fungovalo, nesou všichni. Potřeby prostoru si co nejvíce rozdělte. Díky tomu se také všichni cítí být jeho součástí.
„To byl jeden z poznatků, který u nás přišel pozdě. Já osobně jsem se už smířila se situací, že zavřeme. Věděla jsem, že proto, že naše společenství není připraveno takový prostor udržet. Bylo nás pět zakladatelů. Došlo mi, že každý z nás si měl založit svou vlastní školu. Že bych udržela vlastní misi a vizi pouze jako lídr, který ví co dělá a nabízí spolupracovníkům, rodičům i dětem koncept způsobem „ber nebo nech být. Věděli jsme už, že nestačí sdílet touhu po vytvoření místa pro sebeřízené vzdělávání. Nutnou podmínkou je umět nechat ostatní být a zažívat totéž od nich. Chtěli jsme vytvořit komunitu rodičů, personálu a dětí. Padesát názorů, padesát světů. Prostě jsme se nedohodli ani na tom, jak se stravovat, jak přibírat nové členy a kdy se rozloučit s někým, kdo narušoval skupinovou kulturu. Očekávali jsme konec. A tak se také stalo…“ – Zakladatelka komunitní školy
Když se rozhlédnete, asi si všimnete, že je velmi snadné najít lidi (ať už rodiče dětí nebo jiné), kteří chtějí o věcech mluvit, přemýšlet a říkat vám, co byste měli dělat. Tito lidé mohou být užiteční jako poradci, podporovatelé nebo součást vaší rostoucí komunity zájemců o službu. Tedy pokud je dokážete vyslechnout a zároveň zůstat ukotveni ve svém záměru. Existuje a bude existovat mnoho druhů rolí pro mnoho druhů přispěvatelů, jak váš projekt poroste. Vaši spoluzakladatelé však ponesou odpovědnost za založení a vedení projektu spolu s vámi. Je úlevné, umíte-li si důvěřovat, dělit se o práci způsobem, který vám připadá smysluplný a spravedlivý, jasně komunikovat a řešit problémy jako tým, zejména v náročných a nepříjemných situacích.
Chcete spolupracovat s lidmi, kteří mají jasný osobní závazek vůči dětem a vzdělávání. Chcete lidi, kteří s vámi budou aktivně a důsledně spolupracovat, budou se snažit sami neustále růst a iniciativně pomáhat skupině, aby zůstala stabilní a efektivní. Pokud sdílíte poslání a základní hodnoty, bude snazší řešit neshody ohledně strategie, když k nim dojde. Díky společnému odhodlání ke spolupráci, vzájemnosti a hledání způsobů, jak vyvolat vůdčí schopnosti všech v různých oblastech, budete mít přístup k bohatství a odolnosti, které přesahuje možnosti jednotlivých osobností nebo rigidní hierarchické struktury. Budete společně čelit mnoha bojům i oslavám, takže se vám z dlouhodobého hlediska vyplatí být při budování zakládajícího týmu obzvlášť přemýšlivý.
Stejným způsobem, jakým se mnozí znás naučili vzdělávat se, byli mnozí z nás také vychováni ke způsobům bytí ve vztazích, kdy se snažíme dominovat, vyhýbáme se konfliktům, upřednostňujeme pochopení před porozuměním a obecně se angažujeme způsobem, který nás i naše spolupracovníky zanechává nespokojené.
Naslouchání, procházení konflikty, učení se různým druhům přizpůsobení a práce je součástí neustálého vývoje každého týmu, který se snaží nahradit zatěžující a odcizující vzorce udržitelnějšími způsoby existence.
Osvědčilo se netvořit jednotná rigidní pravidla, která se důsledně vymáhají. Ze zkušeností naopak vyplývá, že efektivně fungující skupiny neustále akutualizují a upravují nástroje a postupy podle současných potřeb skupiny a jednotlivců – a mají dostatek moudrosti, aby nemuseli znovu vynalézat kolo pokaždé, když se zdá, že věci stagnují. Je to dar pro vaše budoucí já a váš projekt, když uděláte vše pro to, abyste si hned od začátku vytvořili zdravé vzorce. Úspěšní zakladatelé sdílí zkušenost, že je zásadní v týmu pracovat podobně, jako přistupují členové týmu k dětem. Vždy, ale zejména na začátku je definující stát se tím, co hodláte tvořit.
Jaké otázky můžete pravidelně zvažovat:
Proč děláte to, co děláte? Funguje to? Mohlo by to být jednodušší nebo lépe přizpůsobené vašim potřebám? Je váš současný postup uspokojivý? Pokud ne, jak byste poznali, kdyby byl? Jaký aspekt/y můžete změnit, abyste se přiblížili něčemu efektivnímu a zároveň naplňujícímu? Co pro to můžete udělat hned teď?
Dokumentaci vnímáme jako nástroj, a nikoli jako cíl, na kterém by měl být postaven celý projekt. To může být obtížné pochopit pro dospělé, kteří se zajímají o měřitelnost, kvantifikaci učení, dokazování „dopadu“ externím institucím. Je pochopitelné, že potřebují mít čím mávat na nepodporující rodiče, prarodiče nebo školní inspekci, aby je přesvědčili, že když mají děti možnost si hrát, nezničí je to.
Když pocítíte nutkání přerušit hru, narušit soustředění sobě nebo ostatním, abyste mohli dokumentovat, můžete se učit všimnout si toho. Uvědomit si, co je cílem vašeho projektu. Z našich zkušeností vyplývá, že toto nutkání lze odreagovat.
Děti jsou v tomto ohledu velmi dobrými učiteli. Dokumentace může být užitečná! Zvlášť pokud ji vedeme z vnitřní motivace pro sebe, své zájmy a potřeby. Je pro nás důležité zdůraznit, že je to nástroj, který by měl sloužit nebo dokonce usnadňovat zkoumání, reflexi, iteraci a sdílení. Cílem je maximální podpora s minimem zásahů.
Kdy je dokumentace důležitá a užitečná? Tady je několik příkladů:
Pokud si potřebujeme něco pamatovat, uchovat v čase. K zaznamenávání a pečetění dohod, zejména v souvislosti s tématy, jako jsou platební plány, souhlas členů týmu s cestováním s mladými lidmi mimo místo nebo s jejich samostatným odchodem v době, kdy za ně zodpovídáte. Může být potřeba také v případech zproštění projektu nebo jiné odpovědnosti za věci a chování. Ať už v týmu, s rodiči nebo kýmkoli dalším. Efektivní může být, podporují-li takové dokumenty experimentování s nástroji a rizikové hry.
Jak tedy bude vypadat řízení vašeho projektu? Řízení každodenního provozu služby pro sebeřízení (aby se mohlo přiblížit principům sebeřízení) by mohlo zahrnovat iterativní, konsensuální a distribuované rozhodování, které je vedeno dospívajícími v co největší míře (za předpokladu, že je služba určena dětem). Vědomí, že život ve skupině je neustálá změna, včetně využití dobrovolných skupinových setkání a sdílených dohod, spolu s promyšleným procesem řešení konfliktů (o tom více později), mají potenciál naplnit většinu vašich potřeb souvisejících s organizací a řízením. V mnoha centrech SV ve světě se osvědčuje stejný přístup k rodinám, zaměstnancům a dalším členům komunity při řešení organizačních témat. V ČR je však situace odlišná, protože služby pro sebeřízení jsou poskytovány v rámci plnění povinné školní docházky, což přináší jiné výzvy a důsledky (čtěte více pod roletkou „výzvy a důsledky pšd pro sebeřízení“). Některé skupiny (častěji státem neakreditovaná zařízení) udržují řízení co nejlehčí a nejneformálnější, přičemž podle potřeby vznikají fluidní pracovní skupiny a několikrát ročně jsou například stanoveny termíny pro vyhodnocen efektivity. Jiné komunity mají propracovanější systémy, které vycházejí ze zájmu o sociokracii, rady mluvčích, sněmy nebo dodržování právních parametrů, které jim umožňují existovat jako neziskové organizace (třeba zapsané spolky a ústavy). Než se rozhodnete, co je pro vás to pravé, můžete si udělat průzkum a poptat se, a jak se bude váš tým spolupracovníků a zúčastněných stran rozšiřovat, můžete se k této otázce vracet.
V této fázi může být užitečné začít přemýšlet o tom, jaké modely řízení, rozhodování, organizace, komunikace, vám budou připadat podpůrné, až budete mít šest zaměstnanců a zapojených třeba třicet rodin z řad klientů, které je třeba uspokojit. Může být výhodou, když si ujasníte, jak bude váš tým spoluzakladatelů fungovat. Jak budete komunikovat, sdílet soubory a sledovat průběh plnění různých nezbytných úkolů? Jaké dohody potřebujete, abyste se při této práci a spolupráci cítili bezpečně, spokojeně a zároveň produktivně? Mají lidé odborné znalosti a energii, díky nimž by se hodili pro konkrétní role, jako je zajištění tvorby webových stránek nebo zajištění toho, aby vaše právní a finanční dokumentace byla v pořádku? Počítejte s tím, že někdy bude tento proces naprosto úžasný a někdy totálně vyčerpávající, jak už to v angažovaném životě bývá. Jak se ujistíte, že máte aktuální informace o očekáváních a obavách zapojených lidí, abyste aktivně řešili potenciální konflikty a nenechali v sobě narůstat frustraci a nelibost?
„Užitečným nástrojem k řízení vztahových procesů se pro mě staly také zdroje Gottmanova institutu. Zejména texty o „4 jezdcích vztahové apokalypsy“ a také „Zelené vlajky – nahrávky – ve vztahu“. – facilitátor skupinových procesů
Jak možná také sami zajistíte, často dává skupinám smysl vytvořit si pravidelně prostor pro to, aby se vrátili ke společnému smyslu pro věc, oslavili úspěchy a ocenili lidi za vše, co dělají pro to, že se jejich komunita stává tím, čím se stává. Jak to vidíme, čím lépe dokážete do svých základů zabudovat péči a citelný závazek, že společně budete překonávat výzvy, tím lépe se později osvědčíte v situacích, kdy je komunita závislá na tom, aby lidé tyto dovednosti měli. Vyplácí se sdílet, naslouchat, dělat si poznámky a být připraveni to stále dokola opakovat.
Ze vzorů a úvah lidí v samoorganizovaných vzdělávacích projektech, od Zapatistů přes Anonymní alkoholiky až po Enspiral a další, se lze hodně naučit. Emergent Strategy od Adrienne Maree Brownové a How We Show Up od Mii Birdsongové jsou oblíbené mezi lidmi z ALC, kteří se věnují organizování komunit a nadační práci. Online může být užitečná i četba prací jako Design Justice od Sashy Costanza-Chock a úvahy Francescy Pickové o správě věcí veřejných nebo také publikace jako A Bridge Over Troubled Water, Conflicts and Reconciliation in Groups and Society nebo texty M. Scotta Pecka ale třeba také příběhy jako ty o Desmondovi Tutu, Rigobertě Manchú, Dalajlamovi, Betty Williams, Shirin Ebadi, Adolfo Pérez Esquivelovi.
ORIENTACE NA VZTAHY | ZÁKLADNA, TO JSOU PŘEDEVŠÍM VZTAHY
Základna jsou pro nás především vztahy. Kromě spolehlivého zakládajícího týmu začnete pravděpodobně budovat také podpůrnou komunitu rodičů, partnerů, poradců a dalších typů dobrovolníků. Nesnažíte se nikoho prodat nebo přesvědčit a přidělávat si práci pro své budoucí já; snažíte se „vyzařovat“, komunikovat způsobem, který upoutá pozornost lidí spřízněných s vaším posláním. Jakmile získáte jejich pozornost, předložíte jim přesvědčivé argumenty, aby šli s vámi, a nabídnete jim – pokud možno snadné – způsoby, jak se zapojit. Této práci se v kruzích sociálních hnutí říká „budování základny“ a je to práce, kterou jednak nezastavíte, jakmile s ní začnete, a jednak se k ní můžete vždy vrátit, pokud si nejste jisti, co dál.
Nemusíte se omezovat jen na pedagogy a rodiče. Každý, kdo byl kdysi dítětem, má vztah k učení nebo se zasazuje o spravedlivější budoucnost, by mohl dost snadno najít důvody, proč se o váš projekt zajímat a podporovat ho. Lidé mají mnoho druhů bohatství a zdrojů, které si můžeme navzájem nabídnout, jakmile se rozhodneme, komu nabídneme své schopnosti a solidaritu. Pokud se vám podaří najít lidi, kteří podporují vaši vizi a mohou nabídnout právní, finanční nebo organizační znalosti, jejich postřehy a zpětná vazba mohou nesmírně obohatit vaši strategii a proces plánování. Pokud vytváříte společenství s nějakými otevřenými, nadšenými dětmi, které se zaujetím hovoří ve skupinách nebo na akcích o svých zkušenostech samostatně se učících žáků a o tom, jak hodlají spoluvytvářet váš projekt, lidé vítají jejich silné a inspirativní sdílení.
Pokud pracujete s rodiči, kteří mohou hovořit o podobných tématech, lidé vítají i toto sdílení.
Ve sdílení je potenciál pro získání důvěryhodnosti u budoucích rodičů a členů komunity.
Může někdo vytvořit letáky? Mluvit s hlubokým porozuměním o historii vzdělávání ve vašem regionu? Uspořádat hostiny, na které se lidé těší a u kterých se spojí? Zajistit, aby design vašich prostor byl přívětivý pro žáky s různými těly, myšlením, projevy a potřebami? Pořizovat fotografie, které se stanou oslavnou dokumentací pro učící se a inspirativní připomínkou pro deschooling, že sebeřízení funguje a učení může být odměňující samo o sobě? Zvažte, jaké dary – talenty a zájmy máte mezi sebou, můžete hledat způsoby, jak každého podpořit, aby mohl přispívat způsobem, který čerpá z jeho silných stránek a přináší mu uspokojení.
Pokud si uvědomíte, kde vaše praktické potřeby přesahují možnosti vašeho současného týmu – což je užitečné, co nejrychleji si upřímně říci navzájem i sami sobě – může to pomoci vašemu dalšímu postupu. Možná budete hledat nové spolupracovníky, vyčleníte prostředky na pomoc stávajícímu členovi týmu, aby se zdokonalil v plnění potřeb, nebo oslovíte dodavatele či potenciální partnerskou organizaci. Možná uděláte něco úplně jiného, a pokud se to osvědčí, můžete nám říct, abychom to zařadili na tuto stránku.
Pokud jste shromáždili více než hrstku lidí, kteří jsou ochotni aktivně se účastnit schůzek a odvést nějakou práci, pak je možná čas zmapovat plán a zorganizovat několik pracovních skupin.
Lidé rádi mluví, teoretizují a nabízejí názory na to, jak by se věci měly dělat. Tyto názory však ve skutečnosti práci na otevření projektu nepřinášejí. V určitém okamžiku bude možná nutné, aby se skupina zamyslela sama nad sebou a podnítila přechod od myšlenek k činům.
Vyslovení jasných požadavků, stanovení termínů, definování toho, jak by mělo vypadat dokončení úkolu nebo úspěch v nějakém úsilí, důvěra k lidem projevená natolik, aby řekli „ano“ co nejvíce svým nápadům a návrhům na vlastní přínos, přímé požádání o to, co potřebujete, a poskytnutí prostoru lidem, aby vás překvapili a projevili se novými způsoby (včetně vás), pomůže, jak to vidíme, vašim skupinám zůstat produktivní a plnit si potřeby.
V ideálním případě mohou pracovní skupiny fungovat i samostatně jako malé spolupracující týmy, které se mezi schůzkami navzájem podporují v práci. Pokud vaše pracovní skupina pro fundraising, pracovní skupina pro tworbu propagace, webových stránek a pracovní skupina pro práci s rodinami mohou pracovat nezávisle, sejít se, aby se sladily, pak se rozjet, aby udělaly věci, a až do dalšího důležitého kontrolního bodu se hlásit nebo zveřejňovat aktualizace „podle potřeby“, uděláte toho mnohem více rychleji, než kdyby všichni trávili čas na schůzkách a čekali na povolení někoho jiného.
Pokud jste to vy, samojediní, kdo se stává všemi pracovními skupinami, může být užitečné zamyslet se nad tím, kolik energie pro sebe a pro projekt máte, jak je to, co děláte, v souladi s vaší vizí a misí a nakolik je takový způsob práce udržitelný, zdravý a jaké může mít důsledky pro váš život.
Kdykoli vytváříte něco nového, lidé ještě nemají své životy uspořádané tak, aby na tom mohli pracovat, takže nemusíte být překvapeni a nechat se odradit, když bude zpočátku potřeba hodně dohlížet a připomínat, aby lidé věci udělali. Můžete lidem připomínat, že fungování pracovních skupin a setkání velkých skupin, sněmů, vytváří vzorce, které budou utvářet fungování projektu a budou se v něm odrážet.
To, co vytváříme, odráží to, jací jsme… takže vaše i jejich rozhodnutí mají velkou moc, zejména na začátku věcí!
„Funguje nám, když se pdporujeme v dodržování slibů, efektivní spolupráci, vzájemném posilování a budování zdravé kultury od počátku, aby bylo později veškeré naše úsilí efektivnější a příjemnější.“
„Kromě toho, že váš tým pomůže založit a rozvíjet váš projekt, bude také jedním z vašich hlavních kanálů, jak oslovit více lidí v širší komunitě a šířit informace o vašem projektu. Posilujte jejich postavení a zapojte je, aby se zvýšil jejich pocit vlastnictví projektu a prohloubilo se jejich autentické spojení s ním. To je jednak nadchne pro to, aby o projektu mluvili s ostatními, a jednak je nastaví na komunikaci vlastníka s autentickým vztahem k projektu.“ – zakladatelé center sebeřízeného vzdělávání v USA
A BUDOVÁNÍ ZÁKLADNY POKRAČUJE
Některé projekty ve světě, především demokratické školy, historicky svěřovaly dospívajícím větší zodpovědnost za praktické aspekty udržování jejich prostor. Některé jiné formy projektů naopak tyto aspekty řeší v týmu dospělých. Je to pro ně nenápadný způsob, jak chránit nadvládu dospělých a zároveň předstírat, že podporují osvobození a autonomii mladých lidí? Rozhodně tomu tak být nemusí… Pokud jsou v projektu děti, které se opravdu zajímají o detaily daňových přiznání a správu účtů za komunální služby, dospělí jsou ze smluvních vztahů zodpovědní za to, aby tyto nezbytné úkoly byly splněny, ale mladí lidé mohou být vítáni, aby se zapojili. Tím nechceme říci, že děti nezvládnou rozhovory o stavebních předpisech a propouštění zaměstnanců, takže by se do těchto rozhovorů neměly zapojovat. Jde jen o to, že pokud správa organizace není dovedností, na jejímž rozvíjení děti pracují, nevnímame jako „posilování“ dětí, když dospělí trvají na tom, aby děti tuto činnost vykonávaly a zabývaly se tímto tématem.
Kromě hledání lidí je třeba si je udržet. Samozřejmě, že někdy je správné, aby se jednotlivec nebo organizace rozhodli, že nastal čas odejít. Nemusí být proto zdravé, navrhovat organizace s předpokladem, že lidé zde nebudou navždy. Ze zkušeností organizátorů vyplývá, že pomáhá zajistit, aby se žádný člověk nestal tak zbožňovaným, že by nemohl být konfrontován, nebo tak ústřední postavou, že by kontinuita projektu závisela na jeho oddanosti a dobrém zdraví.
Ačkoli je tento model spíš běžný, z dlouhodobého hlediska může být opravdu riskantní. Protože je však tolik z nás naučeno tomuto vzorci a dalším dynamikám dominance, nedůvěry, nejistoty a vytěžování, je někdy potřeba vědomě se rozhodnout pro něco jiného a pak se naučit, jak to dělat.
V počátečních fázích zakládání, se mnozí dospělí hodně osobně odnaučují a učí, když se cvičí v tom, jak žádat o pomoc a přijímat ji, jak modelovat velkorysost, delegovat úkoly, jak se rozhodovat ve skupině, jak se orientovat v nejistotě, jak zůstat zvědavý při konfliktech a jak se pravidelně zastavovat a vyjadřovat vděčnost.
Osvědčilo se budovat návyky ještě před tím, než budete mít představu o tom, jak budete jako skupina reagovat, když se věci začnou komplikovat. Začít s tvorbou skupinové kultury před tím, než přivítáte první skupinu dětí ve svém projektu. Zaséváte tím semínka, která vám později pomohou nastavit zdravé vztahy spolupráce jako normu. Věříme, že jak se zapojíme na jedné úrovni organizace, ovlivňuje to, co bude následovat na dalších úrovních, a to, co praktikujeme v lehčích časech, nás informuje o tom, jak si povedeme v časech, kdy přituhne. A ono vždy přituhne. Dříve či později přituhne.
Konkrétní ocenění a poděkování lidem za jejich příspěvky je pro nás velmi důležité pro vytvoření kultury, v níž se lidé cítí uznáváni a oceňováni jako členové komunity. A tento pocit sounáležitosti a posílení je stejně silný pro dospělé přispěvatele jako pro mladé lidi, kteří hledají bezpečné místo, kde se mohou realizovat.
Služby pro sebeřízené vzdělávání mají mnoho různých forem a je běžné, že v průběhu času experimentují a dokonce mění své formy podle toho, jak se vyvíjejí potřeby a schopnosti členů komunity. Pokud jste si ujasnili své poslání a vizi, máte již vodítka, která by vám měla pomoci při výběru struktury. Každá varianta má svá pro a proti a facilitátoři také někdy zjišťují, že navázání přátelského partnerství s dalšími místními projekty, které mají jinou strukturu, je přínosem pro oba projekty, protože sdílejí zdroje, vyměňují si poznatky a občas si navzájem doporučují rodiny, protože těm z jakéhokoli důvodu může lépe vyhovovat jiná struktura projektu. Dokonce některé státní školy nalézají úlevu, když mohou odkázat rodinu na místní komunitní školu. Stejně tak některé komunitní školy a školy na cestě ke svobodě odkazují rodiny, které chtějí mít třeba rozvrh plný školní práce a „oficiální papírování“, na státní spádovou školu.
Školy registrované v rejstříku ministerstva mají méně možností ohledně právní struktury a provozu, protože místní zákony jim budou diktovat mnoho parametrů. Budou mít také méně rozhodnutí ohledně možností členství a účasti než ostatní, protože budou zapisovat studenty k povinné docházce s očekáváním vedení záznamů ze strany státu – a dodržují cyklus „školního roku“. Studenti budou v průběhu roku přicházet a odcházet, ale členství bude poměrně uzavřené, stabilní v průběhu roku a obvykle závislé na platbě a papírování, jakož i na dodržování dohod. Takové projekty potřebují uspořádat množství papírování, sehnat pedagogicky vzdělané pracovníky, kontrolovaným normám odpovídající budovu a vybavení a nastavit jasné procesy pro vstup, orientaci, vedení záznamů, kontrolu a odchod, ale zakladatelé se mohou pustit rovnou do rozhovorů o jasně daných podmínkách.
Komunitní neregistrované školy a vzdělávací centra jsou organizována spíše jako střediska zdrojů a komunitní centra. Zakladatelé těchto projektů mohou mít větší flexibilitu v nabídce služeb a více možností rozhodování.
Je program formální nebo neformální? Řízený členy, neziskovou organizací nebo něčí firmou? Komu bude sloužit? Co bude nabízet? Bude otevřený veřejnosti, těm, kteří splňují kvalifikaci a povinnosti člena, nebo těm, kteří jsou zapsáni do skupiny či konkrétního programu? Mohou lidé přicházet nebo odcházet s dětmi podle svého týdenního rozvrhu, nebo je třeba, aby se zavázali například k docházce do skupiny od pondělí do středy nebo od úterý do pátku? Jaké jsou provozní dny a hodiny? Budete zavírat o prázdninách nebo měnit rozvrh podle ročních období?
Existuje tolik možností. Vždy můžete iterovat a upravovat, měnit podle toho, jak uvidíte, kdo kdy skutečně přijde a jak dynamický je váš okruh účastníků, ale mít představu o poptávce a nabídce, na kterou se zaměřujete, vám velmi pomůže při navrhování webových stránek, organizaci prostor a zdrojů.
Strávit nějaký čas formulováním toho, co byste rádi nabídli a jaké jsou vaše hranice, vám také pomůže v tom, abyste nevyhořeli vy a zaměstnanci projektu, ve snaze vyhovět potřebám všech.
Bez ohledu na to, jak vstřícné, velkorysé a jasné jsou vaše plány, vždy se najdou lidé, kteří vám řeknou, že potřebují o hodinu dříve ráno, o několik hodin více večer, víkendový den, den jen pro teenagery nebo hlídání dětí o prázdninách. Potřeby lidí jsou různé, oprávněné a někdy i protichůdné. Vyslechnout je můžete se soucitem a také nezapomeňte, že nemůžete být zodpovědní za všechny potřeby všech. To, co můžete udělat pro dlouhodobý prospěch všech zúčastněných, je mít jasno v tom, co poskytujete, a ujistit se, že jste schopni to dělat dobře, než začnete uvažovat o přidávání složitostí. Vždy můžete povzbuzovat – a možná i podporovat – členy komunity, aby se sami organizovali a vzájemně koordinovali své další potřeby. Pokud se žádost týká něčeho, co byste rádi udělali, ale nemáte na to rozpočet nebo personál, sdělení této skutečnosti s podrobnostmi o tom, co konkrétně byste potřebovali ke splnění žádosti, může inspirovat nové úsilí o získání finančních prostředků nebo nábor zaměstnanců.
šablony | startovací kity | příběhy zakladatelů
Začněte tam, kde právě jste…
I ve světě sebeřízeného vzdělávání lidé, kteří začínají s projekty, často doufají, že jim někdo bude schopen dát univerzální šablonu, něco předpisového, jako používají franšízy a řetězce charterových škol. I bez šablony nás někdy to, že jsme byli vyškoleni v odosobněném myšlení, vykloubeném budování a nesouvislém tvoření, vede k tomu, že hledáme potřebné vodítko a zdroje na nesprávných místech. Pokud se v těchto vzorcích přistihneme, může naše praxe deschoolingu vypadat třeba tak, že si dáme pauzu, abychom se zorientovali. Vnímáme to tak, že nejsme jen myšlení, myšlenky. Jsme mysl, ať už je to cokoli i psycho fyzické stavy se zkušenostmi, mocí, moudrostí a omezeními. Vy a vaše práce existujete ve specifickém kontextu, kde vaši sousedé a prostředí jsou nezávislé entity, s nimiž jste ve vztahu a jejichž vztahy k vašemu projektu budou utvářet jeho budoucnost. Sousedé a členové týmu, kteří se k vašemu projektu připojí, nejsou jen rekvizitami nebo mecenáši; můžou být vašimi partnery v tomto úsilí a máte v rukou klíče k vašemu potenciálu i k potenciálu druhých. Zapamatováni, zakořeněni a spojeni, můžete být v lepší pozici pro volbu dalších kroků.
Vaše situace je jedinečná a významná. Ostatní projekty se s vámi mohou podělit o základní principy a myšlenky, se kterými můžete pracovat, ale vy a vaše okolí znáte nejlépe potřeby a možnosti vaší situace. Ostatní vám mohou nabídnout své zkušenosti, ale vy a „vaši lidé“ nejlépe víte, co je pro vás důležité a co ne. Zvažte svůj kontext. Co je pro vás skvělé a užitečné, jaké výzvy předpokládáte a jak vaše žitá realita ovlivňuje podobu vašeho projektu?
Pro konkrétní účely je možné využít dotačních programů, které jsou aktuálně v nabídce /oslovit možné donátory projektu / založit fundraisingovou kampaň apod.
Aliance pro sebeřízené vzdělávání z. s.
info@seberizenevzdelavani.cz
pro zájemce o propagaci na našem webu
Budeme rádi za sdílení a uvedení zdroje.
informace o ochraně osobních údajů
Hosting a správu webu nám poskytuje wpdistro.
